Prostory kosmických lodí a orbitálních stanic jsou omezené, vzduch se v nich neustále cykluje a astronauti tam setrvávají dlouhé dny bez možnosti své dočasné obydlí opustit. Účinnost filtrů v systému není stoprocentní, případný výskyt patogenů se proto v tak malém prostoru eliminuje pouze velmi obtížně. Nehledě na fakt, že viry a bakterie ulpívají také na površích a ovládacích prvcích, u nichž se členové posádek střídají.
Ukázkou toho, jak může situace s bacilem na palubě dopadnout, se stala mise Apollo 7, kterou provázely drobné technické problémy s topením. Během 11denního letu se postupně všichni astronauti nakazili virovou rýmou, což jim značně komplikovalo plnění povinností.
TIP: ISS je v době pandemie nejbezpečnějším místem: Díky rýmě Waltera Schirry
Proto se dnes účastníci misí několik dní před startem (obvykle 10–14) uchylují do jakési formy karantény. Neznamená to, že by posádka zůstala zcela izolována od okolí, ale po toto období se přísně omezují její přímé styky se zdravotně neprověřenými osobami, včetně členů vlastní rodiny. Cílem je minimalizovat riziko zavlečení nakažlivé choroby na oběžnou dráhu.
