Když spolu lidé nesouhlasí, má náš mozek mnohem více práce
Vědci z Yaleovy univerzity přišli na způsob, jak nahlédnout do mozku dvou diskutujících lidí. To, co zjistili, zřejmě nepřekvapí nikoho, kdo se někdy zúčastnil debaty o politických či sociálních otázkách
Co se děje v lidském mozku během diskuse? A funguje náš mozek jinak, pokud s protějškem souhlasíme, než když zastáváme jiný názor? Na tyto otázky hledala odpověď neurovědkyně a psychiatrička z Yaleovy univerzity Joy Hirschová.
Hirschová se svým týmem požádala 38 dobrovolníků, aby se vyjádřili k nejrůznějším společensky sporným tématům. Šlo například o jejich postoje k legalizaci marihuany či ke sňatkům osob stejného pohlaví. Respondenty poté rozdělili do dvojic podle toho, zda zastávali shodné či odlišné stanovisko. Pomocí funkční blízké infračervené spektroskopie (fNIRS) mapovali mozkovou aktivitu diskutujících.
Výsledky experimentu jsou vskutku pozoruhodné. Když spolu debatovali lidé se shodným nebo podobným názorem, jejich mozky vykazovaly nápadnou synchronicitu. Jako kdyby jejich mozky zpívaly duet. Zapojovaly se přitom především senzorické oblasti mozku, například zrakové centrum.
TIP: Náboženské zážitky aktivují stejné dráhy v mozku, jako sex a drogy
Když se ale diskutéři hádali, vypadalo to, jako když hrají dva symfonické orchestry zároveň, každý ale odlišnou melodii. Mozky nebyly synchronizované a zapojovaly se také jiné oblasti. Zvýšila se například aktivita v čelních lalocích mozku, které jsou mimo jiné sídlem kognitivních funkcí – paměti, koncentrace, pozornosti, řečových funkcí, rychlosti myšlení nebo třeba schopnosti pochopení informací. Jak se zdá, nesouhlas či dohadování se jsou pro mozek podstatně náročnější než vyjádření souhlasu. Je to zřejmě jeden z důvodů, proč se raději obklopujeme lidmi s podobnými názory.
