Oortův oblak je hypotetickou strukturou Sluneční soustavy, jež se má nacházet na její samotné hranici. Podle uznávané hypotézy by mělo jít o pozůstatky protoplanetárního disku, jehož tělesa byla nějakým mechanismem – gravitačním rušením velkých planet nebo blízkých hvězd, činností Slunce apod. – vymrštěna na periferii systému. Dosud se však nepodařilo identifikovat žádný objekt, jejž bychom mohli mezi členy Oortova oblaku jednoznačně zařadit.
Na „seznam podezřelých“ každopádně patří například planetka 90377 Sedna, jež se ke Slunci přibližuje na 76 AU (astronomických jednotek), tedy více než dvojnásobek oběžné dráhy Pluta; avšak v nejvzdálenějším bodě její trajektorie se jedná téměř o 1 000 AU. Mezi vědci nicméně nepanuje v řazení Sedny do Oortova oblaku jednota.
Mračno dostalo jméno po Janu Hendriku Oortovi, který v roce 1950 postuloval, že dlouhoperiodické komety pocházejí právě z této oblasti. Je zajímavé, že se stejnou myšlenkou vystoupil již v roce 1932 Ernst Öpik, ve všeobecnou známost však vešla až s Oortovou formulací. Správně bychom tedy měli zmíněnou část Sluneční soustavy označovat jako Öpikovo-Oortovo mračno.
