Jedna z nejpodivnějších hvězd Mléčné dráhy se po 10 letech opět probudila

Magnetar XTE J1810-197, který se v roce 2008 znenadání odmlčel, se o deset let později opět probudil k životu. Jeho záření je ale od té doby velmi podivné...

11.04.2024 - Stanislav Mihulka



Mezi všemi hvězdnými objekty, které jsme objevili v Mléčné dráze a dalších galaxiích, patří magnetary k těm nejpodivnějším. Vědci se víceméně shodnou, že jde o neutronové hvězdy, které mají extrémně silné magnetické pole a vytvářejí intenzivní záplavu záření, především rentgenového a gama záření. Jejich podstatě ale stále příliš nerozumíme. 

Potvrzuje to i případ podivuhodného magnetaru XTE J1810-197, který byl objeven v roce 2003 jako zdroj intenzivního rádiového záření. V roce 2008 se z doposud nejasných příčin „vypnul“. Následovala desetiletá pauza, po které se tento magnetar opět probral k životu, aniž by bylo jasné proč.

Vzkříšení magnetaru

Nová pozorování navíc ukazují, že obnovené rádiové záření magnetaru XTE J1810-197 je jiné než dříve a je i velmi zvláštní. Nedávno ho analyzovaly hned dva týmy odborníků – jeden vedl Marcus Lower z australské výzkumné organizace CSIRO a druhý Gregory Desvines z německého Institutu Maxe Plancka pro radioastronomii. Výzkum prvního i druhého týmu v těchto dnech zveřejnil vědecký časopis Nature Astronomy.

Nově zaznamenané nízkofrekvenční elektromagnetické emise jsou podle vědců zkroucené způsobem, jaký jsme dosud neviděli a hvězda vypadá, jako by se chvěla. „Obnovené rádiové záření magnetaru XTE J1810-197 je oproti jiným magnetarům výjimečné v tom, že zahrnuje enormní množství signálu s kruhovou polarizací,“ vysvětluje Lower. „Nikdy dřív jsme nic podobného neviděli.“ 

Očekávali jsme určitou proměnlivost polarizace záření, jak to známe u dalších magnetarů,“ potvrzuje Desvines. „Ukázalo se ale, že v případě magnetaru XTE J1810-197 jde o odlišnou podobu polarizace rádiového záření.“

Podle badatelů by za podivnými projevy magnetaru XTE J1810-197 mohlo stát mračno přehřátého plazmatu nad jeho magnetickým pólem, které funguje jako polarizační filtr. Takové mračno by mohlo být důsledkem praskliny v povrchu magnetaru. Vzhledem k extrémní povaze objektu by se přitom nemuselo jednat o nijak velkou prasklinu.


Další články v sekci