Jedině Rózinka: Čím učarovala králi Viktoru Emanuelovi prostá dívka z lidu?

Roku 1861 se vládci Sardinie Viktoru Emanuelovi II. podaří to, o čem marně snili jeho předchůdci. Stane se králem celé Itálie. Vratkou pozici nově vzniklého státu je třeba upevnit, nejlépe vhodným sňatkem, shodují se královi poradci. Do karet jim hraje skutečnost, že Viktor Emanuel před šesti lety ovdověl. Jenže ze strany panovníka narazí rádci na nečekaný odpor. Vladař prohlašuje, že se chce oženit se svou dlouholetou milenkou Rózou Vercellanovou. Něco takového nemohou královi důvěrníci za žádnou cenu připustit! Přes jejich snahu si však nakonec král prosadí svou…

Nesourodý pár

Budoucí král Itálie přichází na svět roku 1820 jako syn sardinského panovníka Karla Alberta a rakouské arcivévodkyně Marie Terezie. Princ si neodpírá žádné radovánky. Miluje dobré jídlo a pití, lov, a především ženy. Ty střídá jako na běžícím pásu. Neučiní tomu přítrž ani jeho manželství s o dva roky mladší Adelheid, dcerou rakouského arcivévody Rainera Josefa a princezny Alžběty Savojské. Neboť ženichův otec a nevěstina matka jsou sourozenci, uzavře princ roku 1842 sňatek s vlastní sestřenicí. To ovšem nepatří v panovnických rodinách k ničemu neobvyklému. Rovněž se nelze divit tomu, že to v dohodnutém manželství zrovna neklape. Adelheid se totiž od svého muže snad ani může povahově více lišit.

Zatímco princ si užívá v náručí svých četných milenek, jeho manželka tráví čas na modlitbách. Zcela propadne náboženskému zanícení. Nakonec to dojde prý tak daleko, že se nechává zavřít do kaple a kaje se za své domnělé hříchy! Možná i proto hledá její muž tak často rozptýlení u jiných žen. Navzdory zcela odlišnému způsobu života pár splní svou dynastickou povinnost. Adelheid přivede na svět celkem osm dětí. První z nich Marie Klotylda se narodí již rok po svatbě.

Kráska z lidu

Jako vášnivý lovec tráví Viktor Emanuel s oblibou čas na zámku Racconigi, odkud se vydává na hony. Právě na tomto sídlí se sedmadvacetiletý čtyřnásobný otec potká se svou osudovou láskou Rózou Vercellanovou. Zřejmě ho s ní seznámí jeho přítel Francesco Casale. Toho totiž mladý muž již před časem pověřil organizováním svých milostných dobrodružství. Casale nejen hledá pro krále milenky a sjednává dostaveníčka, ale vší tichosti se také stará o těhotné princovy družky a zajišťuje budoucnost jeho dětí. Zdá se proto pravděpodobné, že s dcerou bývalého vojáka a současného králova strážce Giovanniho Battisty Vercellany seznámil prince právě jeho důvěrník. Nebo ne?

Podle romantické verze přichází dívka orodovat za svého bratra, který stal obětí jakéhosi zlomyslného žertu. Půvabné děvče kyprých tvarů mladého prince zcela okouzlí. Od té chvíle tráví čas stále častěji v její společnosti. A navzdory Emanuelově pověsti záletníka se dívka pro budoucího krále nestane pouhým chvilkovým rozptýlením. Z románku se vyvine dlouholetý vztah…

Zakázané ovoce

Princův milostný zájem o vojákovu dceru má však jeden háček. Róze je v době jejich seznámení teprve čtrnáct. V té době však podle piemontského trestního práva hrozí za sexuální kontakt s osobami mladšími šestnácti let až deset let odnětí svobody. Setkání milenců se tak musí odehrávat v naprostém utajení. Zejména král nesmí mít o novém objevu svého syna ani tušení.

Zkušeného proutníka Viktora Emanuela naplňuje jeho milostné dobrodružství nesmírnou blažeností. Co ho na o mnoho let mladší dívce, která neumí číst ani psát a mluví pouze piemontským dialektem, přitahuje? Kromě tělesných půvabů mu snad učaruje Rózina prostoduchost. V její přítomnosti nemusí nic předstírat. Baví se milenčiným bezstarostným smíchem i tím, jak se oblibou hlasitě nadává. Následník trůnu a jeho favoritka pak oba milují stejné jídlo – kuře s lanýži a cibulí.

Poměr nepravděpodobné dvojice ovšem nezůstane bez následků. Již roku 1848 porodí teprve patnáctiletá Róza dceru Marii Viktorii. O tři roky později po ní následuje syn Emanuel Alberto. Mezitím se postavení dívčina milence zásadně změní…

Králova metresa

V roce 1849 utrpí král Karel Albert zdrcují porážku ze strany Rakušanů. Proto se raději vzdá trůnu. Jeho syn musí přestat myslet jen na radovánky a ujmout se vlády. Jeho první úkol představuje uzavření míru s Rakouskem, což úspěšně zvládne. Zároveň však nepřestává snít o sjednocení Itálie, o které marně usiloval již jeho otec. V jeho úsilí ho podporuje předseda vlády Cavour.

Při všech těchto starostech ovšem panovník nezanedbává ani svou milovanou Rózinku. Zajistí pro ni důstojné bydlení, a dokonce pro ni najme dvorní dámu. Dcera prostého vojáka si tak žije jako urozená paní…

Co na to královna Adelheid? Ta rodí jedno dítě za druhým. Roku 1855 přivede na svět již osmého potomka. Krátce po porodu se zúčastní pohřbu své tchyně v Turíně. Po této události se roznemůže a za nedlouho vydechne naposledy. Sardinské království tak ztratí královnu. Viktora Emanuela však smrt jeho manželky nijak zvlášť nezasáhne, jeho srdci přece dávno kraluje milenka. Té roku 1858 udělí titul hraběnky z Mirafiori a Fontanafreddy. Začíná uvažovat o tom, že by mohl svou milovanou poctít ještě více. Teprve to s italskou šlechtou pořádně zamává.

Negramotná královna?

Viktor Emanuel II. tajně podporuje revolucionáře Guiseppe Garibaldiho. Ten mu roku 1861 předá vládu nad celou Itálií. Konečně na Apeninském poloostrově vzniká jednotný stát. Aby se křehké království hned nerozpadlo, mělo by uzavřít spojenectví s nějakou velmocí. Jelikož král ovdověl, proč by nemohl pojmout za manželku nějakou urozenou princeznu? Právě s tímto návrhem přispěchají za panovníkem jeho poradci. Avšak ten o tom nechce ani slyšet. „Vezmu si jediné Rózinku,“ prohlašuje. Urozeným pánům vyvstane na čele studený pot. Itálie přece nemůže mít negramotnou královnu!

Zabránit nejhoršímu se rozhodne ministerský předseda Camillo Cavour. Činí se ze všech sil, aby panovníkovi naprosto nevhodný sňatek rozmluvil. Mezi oběma muži prý dojde k tak ostré výměně názorů, že se málem poperou. „Jen moje postavení mi zabránilo v tom, abych dal Cavourovi za vyučenou, byla to jedna z těch záležitostí, jež se řeší nožem, ale já musel myslet na svoji zemi,“ prohlásí po bouřlivé diskuzi údajně král.

TIP: Johann a Anna: Milostná romance, která otřásla habsburským domem

Nicméně Cavour přece jen dosáhne svého. Král se svého úmyslu oženit se s Rózinkou prozatím vzdá. Jeho vyvolená ho ale dále doprovází. Roku 1863 se přestěhuje do královských apartmánů Borgo Castello a o rok později následuje Viktora Emanuela do Florencie. Učiní z ní někdy král počestnou ženu?

Manželka bez koruny

Rózin čas přijde roku 1869. Tehdy panovník vážně onemocní. Z obavy o milenčinu budoucnost ji pojme za manželku. Dvojice uzavře skromný církevní sňatek. Teprve v říjnu roku 1877 se Róza stane Emanuelovou chotí i úředně. Titul královny jí však nepřipadne. Její manžel se rozloučí se životem pouhé tři měsíce po svatbě. Róza poslední roky svého života tráví na zámku Sommariva Perno, jenž jí ještě za života král Viktor Emanuel II. daroval. Na věčnost odejde roku 1885 v Pise.