Jakub Krčín z Jelčan: Rybníkář spřažený s čerty
Respekt k dílu tohoto vynikajícího hospodáře od počátku provázejí kontroverze. Vedle pochybností o smyslu velikášských rybničních projektů zaznívají odsudky jeho tvrdosti a bezohlednosti
Jakub Krčín, jehož předkové žili po několik generací v Kolíně, byl svým měšťansko-šlechtickým původem přímo předurčen k byrokratické dráze. Právě z takových vrstev se v 16. století rekrutovala většina vyšších úředníků na panstvích bohatých aristokratů. Zpočátku však nic nenasvědčovalo tomu, jak mimořádná bude jeho kariéra.
Raketový vzestup
V roce 1556, kdy byl celý erbovní rod Krčínů z Jelčan přijat do rytířského stavu, vstoupil Jakub do služeb Viléma Trčky z Lípy. Jeho strmý kariérní vzestup je však spojen s Vilémem z Rožmberka. V rezidenci vladaře domu červené pětilisté růže zastával Jakub Krčín v letech 1562–1569 úřad purkrabího. Jeho aktivity se zprvu soustředily převážně na budování nových vrchnostenských dvorů a ovčínů, posléze také na zvyšování objemu produkce zdejších pivovarů. Teprve v polovině šedesátých let se začal zabývat budováním rybníků a umělých vodních toků, prozatím ale v relativně skromném měřítku. Nové možnosti se před ním otevřely koncem roku 1569, kdy byl s ohledem na své úspěchy dosazen do nově zřízené funkce regenta.
Velké rybniční dílo
Na regentském postu přikročil Krčín k dalekosáhlým ekonomickým reformám, které zpočátku narážely na odpor úředníků jednotlivých panství. S opozicí se neváhal tvrdě vypořádat, čímž si ovšem nadělal mnoho nepřátel. Rozporuplné reakce budily i jeho velkorysé vodohospodářské projekty, uskutečňované zejména na Třeboňsku, o jejichž smyslu nicméně dokázal přesvědčit Viléma z Rožmberka. Prvním regentovým velkým rybničním dílem se stal Nevděk (Svět), vyměřený roku 1571 a napuštěný o tři léta později. Kvůli vůbec největšímu rybníku, Rožmberku, který vznikal mezi léty 1584–1590, vybudoval Jakub Novou řeku propojující přirozená koryta Lužnice a Nežárky. Jeho věhlas coby rybníkářského odborníka rostl a jeho zkušeností v osmdesátých letech využil i císař Rudolf II. na svých panstvích.
Díky panovníkově přízni mu byl v březnu 1586 polepšen erb, v němž k dosavadnímu krčínovskému papouškovi příznačně přibyly dvě ryby: štika a kapr. Společenský vzestup byl provázen také nárůstem jeho majetku. Už roku 1580 získal panství Sedlčany, k němuž postupně přikupoval další nemovitosti. V Křepenicích si vybudoval reprezentativní rezidenci, do níž se uchýlil, když se koncem osmdesátých let podruhé oženil s mladičkou Kateřinou Zelendarovou z Prošovic a odešel z rožmberských služeb.
