Povrch naší planety je neustále přetvářen exogenními i endogenními činiteli, takže horniny, které běžně nalézáme, nejsou příliš staré. Nabízí se otázka, zda bychom přesto nemohli v některých lokalitách objevit horniny či nerosty, jež přečkaly do dnešních dnů v nezměněné podobě z období těsně po vzniku Země před víc než 4,5 miliardy let.
Ukazuje se, že i zde platí úsloví „kdo hledá, najde“. Podobné nálezy lze očekávat v oblastech tzv. štítů, geologicky velmi starých lokalit, mezi něž patří například Kanadský štít. Nejstarší známou pozemskou horninu, tedy konglomerát minerálů, se podařilo objevit v roce 1999 ve výchozu Acasta Gneiss v Severozápadních teritoriích na území Kanady: Datuje se 4,031 ± 0,003 miliardy let do minulosti.
Za nejstarší známý pozemský materiál se však považuje minerál zirkon objevený v metamorfovaném pískovci u Jack Hills v Západní Austrálii, jehož stáří se určuje na 4,404 ± 0,008 miliardy let.
Na Zemi se ovšem nachází i starší známý materiál – paradoxně ale není pozemského původu. Jedná se o měsíční vzorek č. 67215, který v roce 1972 sebrala posádka Apolla 16 v oblasti kráteru Descartes: Jeho stáří činí 4,46 miliardy let.