Jaké rakety posílá do vesmíru evropský kosmodrom Kourou v Jižní Americe?

Ariane 5

Tento nosič představuje bezesporu hlavní pilíř současného nezávislého evropského přístupu do vesmíru, přičemž se nezanedbatelná část provozních cen financuje z komerčních aktivit. Ariane 5 startuje zhruba sedmkrát ročně a vedle nejrůznějších družic vynášela také lodě ATV k Mezinárodní vesmírné stanici. Předchozí verze (Ariane 1 až 4) dopravily do kosmu polovinu všech komerčních družic pro celý svět. Jde také o jednu z nejspolehlivějších raket vůbec. 

Nyní létá ve dvou verzích: ES vynáší na nižší orbity až 20t náklady jako ATV či navigační družice Galileo; ECA se pak používá zejména k vypouštění komunikačních družic na přechodové dráhy k těm geostacionárním a zvládne až 10t náklad. 

Vega

Jméno dostala podle jedné z nejjasnějších hvězd letní noci. Malá raketa – zejména pro vynášení vědeckých družic o hmotnostech do 2 t na nízké orbity – představuje levnou, snadnou a rychlou odpověď Evropy na poptávku zájemců o vesmírnou nákladní dopravu. Má tři stupně na pevné palivo a jeden horní na kapalné, přičemž na oběžné dráze dokáže vypustit více nákladů. Výrobní ceny nosičů Vega se daří držet poměrně nízko díky využívání již existující a zavedené infrastruktury pro přípravu raket Ariane. Vývoj započal roku 1998 a poprvé Vega odstartovala v únoru 2012. 

Sojuz

Ruskou raketu středních parametrů snad netřeba dlouze představovat. Z evropské základny létá ve verzi Sojuz 2 (Sojuz ST), což je nejnovější modifikace nosiče, který v roce 1958 zahájil vynesením Sputniku kosmické závody. Parametry a výkon Sojuzu perfektně doplňují velkou Ariane a malou Vegu a činí evropskou raketovou rodinku konkurenceschopnou a flexibilní, co se týče světového trhu s nosnými kapacitami. Díky poloze kosmodromu Kourou téměř na rovníku zvládne Sojuz vynést na geostacionární dráhu až 3t náklad.