Jižní Korea platila po dlouhá desetiletí za zaostalou a chudou zemi, direktivně řízenou nesmlouvavými generály. Postupně se ale vyšvihla do pozice jednoho z asijských lídrů nejen na poli obchodu, ale i vědy a výzkumu. Jedna z mála opravdových demokratických republik Asie ovšem žije pod permanentní hrozbou útoku od svého nevyzpytatelného totalitního souseda, což ale dokáže v určitých oblastech přetavit ve svůj prospěch. Neustálá potřeba modernizovat a doplňovat svůj bohatý arzenál z ní totiž dělá jednu z nejvíce expandujících zbrojních velmocí, díky čemuž se Soul dostal do elitní desítky největších světových exportérů zbraní všeho druhu.
Zahraniční politika země se sice orientuje především na spojenectví s USA, to ovšem vůbec neznamená, že by stát rezignoval na vlastní obranné kapacity – ba právě naopak. Jihokorejci tak mají tabulkově sedmou nejsilnější armádu světa, která si navíc udržuje permanentní připravenost čelit ataku (nejen) ze strany KLDR. V Jižní Koreji dodnes existuje povinná vojenská služba, jež podle druhu vojsk trvá až dva roky. A i když část veřejnosti volá po plně profesionální armádě, doplňované dobrovolnými záložáky, tamní vláda nechce o podobných úlevách ani slyšet.
Elita armády
Pověstnou špičku mezi jihokorejskými vojáky pak tvoří muži a ženy speciálních jednotek , které se připravují na vzdušné i podvodní operace. V případě obnovení válečného stavu se svou bývalou severní částí by tyto síly útočily primárně na velící uzly nepřátelských raketových vojsk i proti základnám určeným k odpalování jaderných zbraní. Všichni tito speciálové jsou si ovšem vědomi, že jejich ideologií zmasírovaný soupeř bude klást fanatický odpor a úspěch diverzí by proto zaplatili krvavými ztrátami ve svých řadách.
TIP: Neznámý konflikt na 38. rovnoběžce: Druhá korejská válka
Výcvik útočných komand proto charakterizuje mimořádná tvrdost i snaha připravit vojáky do akce co nejuniverzálnějším způsobem, a to včetně nácviku používání ukořistěných zbraní severokorejské, čínské anebo ještě sovětské provenience. Samozřejmostí je také výuka boje zblízka, při kterém instruktoři čerpají i z metod tradičních korejských bojových umění. Dodejme, že díky současnému „oteplení“ vztahů mezi oběma Korejemi se na jihu chystá první větší redukce armádních stavů po mnoha letech. Do civilu tak odejde zhruba 100 000 mužů z celkových 630 000 vojáků v aktivní službě. Jihokorejskou demokracii bude ovšem i tak hlídat dalších 4,5 milionu záložníků, a to včetně tisíců veteránů od speciálních sil.
