Princip tzv. gravitační čočky vychází z Einsteinovy obecné teorie relativity, podle níž všechny částice (tedy i fotony – částice světla) reagují při pohybu na gravitační pole objektů, okolo nichž prolétají. Popsané chování souvisí se zakřivením časoprostoru kolem hmotných těles. Světelné paprsky se tedy průletem okolo hmotného objektu ohnou, a je-li těleso sférické, jsou paprsky fokusovány do jednoho bodu podobně jako čočkou.
TIP: Einsteinova teorie funguje: Vědci úspěšně provedli doposud nejpřesnější test
Pro upřesnění: Světlo vzdálených hvězd procházející nad povrchem Slunce se ohne o 1,75 úhlové vteřiny, což bylo měřitelné již na počátku 20. století. „Ohnisková vzdálenost“ naší hvězdy dosahuje asi 550 astronomických jednotek. Různé odlehlé objekty, například daleké galaxie, mohou být hmotnější, a v čočkování vzdálenějších těles tudíž mnohem účinnější. Díky těmto gravitačním čočkám, které fungují podobně jako dalekohledy, tak můžeme pozorovat velmi vzdálené oblasti vesmíru.
