Sonda Voyager 1 představuje v současnosti nejdále se nacházející těleso vyrobené lidskou rukou. Na svou pouť odstartovala 5. září 1977 v rámci amerického programu Mariner – nese také alternativní označení Mariner 11, přičemž sondy z této série předtím zamířily zkoumat tělesa vnitřní Sluneční soustavy. Voyager 1 se vydal k Jupiteru, kolem nějž prolétl na počátku roku 1979 a pořídil stovky fotografií obří planety i systému jejích měsíců. K Saturnu dorazil na konci roku 1980, načež snímkoval nejen planetu a její souputníky, ale také známé prstence.
Průzkum dalších členů našeho solárního systému přenechali technici Voyageru 2, zatímco „jednička“ zamířila po gravitačním urychlení v okolí obou planet ze Sluneční soustavy ven. Přístroje na palubě však byly uzpůsobeny i pro tuto část mise, a sonda tak dosud posílá velmi cenné informace o prostředí, jímž prolétá. Získané údaje přesvědčivě dokazují, že v srpnu 2012 překročil Voyager 1 hranici heliosféry ve vzdálenosti 121 AU a ponořil se do mezihvězdného prostoru. Na počátku roku 2015 jej od nás dělilo již 131 AU, tedy téměř 20 miliard kilometrů.
Očekává se, že přibližně za 300 let sonda pronikne do Oortova oblaku (v té době už jistě nebude funkční) a bude jím prolétat zhruba 30 000 roků. O dalších 10 000 let později mine ve vzdálenosti 1,6 světelného roku hvězdu Gliese 445.
