Izraelský výzkum ukázal, že falšování platidel je starší než samotné peníze
Výzkum pokladů objevených v dnešním Izraeli potvrdil dávné falšování stříbra. Falšování se s největší pravděpodobností dělo pod taktovkou samotných vládců země
Mince, jakožto platidlo, se s největší pravděpodobností poprvé objevily v Lýdii, na území dnešního Turecka, zhruba v 7. století před naším letopočtem. Dlouho před tím se ale užívala jiná platidla. V oblasti Středozemního moře a širokém okolí se k placení běžně používalo stříbro, například kusy ingotů nebo kousky stříbrných šperků. Platilo se pochopitelně i zlatem, to ale bylo mnohem vzácnější a dražší, takže nebylo vhodné pro běžné transakce.
Penězokazci doby bronzové
Archeoložka Tzilla Eshel z izraelské University of Haifa a její kolegové nedávno prostudovali chemické složení 35 stříbrných pokladů doby bronzové, které byly objeveny na území Izraele. K jejich překvapení se ukázalo, že ve zkoumaných pokladech je stříbro v nemalé míře falšováno.
Zkoumané stříbrné poklady pocházejí z doby okolo roku 1200 před naším letopočtem, kdy se z doposud ne zcela jasných příčin zhroutily přední civilizace ve východním Středomoří. Archeologové tak nabízejí poměrně jednoduché vysvětlení – kvůli tehdejší krizi panoval nedostatek stříbra, což vedlo k jeho padělání. V objevených stříbrných kusech bylo často stříbro z velké části nahrazeno mnohem levnější slitinou mědi či dalších kovů. Povrch platidla přitom stále vypadal jako stříbrný.
TIP: Archeologové objevili v Izraeli „New York doby bronzové“
V uvedené době bylo dnešní izraelské území pod nadvládou Egypta, jeho moc ale byla nalomená. Podle archeologů stříbrná platidla nejspíš falšovali samotní Egypťané, kteří se tak snažili zakrýt, že již nejsou schopní dovážet v potřebném množství stříbro. V Izraeli se tehdy žádné stříbro netěžilo. Znehodnocování stříbrných platidel muselo být sofistikované a zcela jistě i technicky náročné. Egyptským vládcům se ale i tak nejspíš vyplatilo.