ISS je v době pandemie nejbezpečnějším místem: Díky rýmě Waltera Schirry

Když v roce 1968 letěla do vesmíru posádka mise Apollo 7, astronaut Walter Schirra dostal během letu rýmu. Z pozemského pohledu nejde o nic vážného, ve vesmíru ale platí jiná pravidla. Zatímco na Zemi se lze bez problémů vysmrkat, v beztížném stavu se hlen hromadí uvnitř dutin. Schirra tehdy zkoušel vší silou smrkat do utěrek na palubě, jediným výsledkem však byla nepříjemná bolest ušních bubínků. Navrhoval proto letovému lékaři v Houstonu, že si vezme antibiotika, ale nedostal povolení.

Schirra nakonec svou misi zvládl, NASA ale od té doby zavedla přísný protokol „stabilizace zdravotního stavu“ před letem do vesmíru. Astronauté musejí posledních 10 dní před startem intenzivně cvičit a odevzdávají vzorky krve a výtěry sliznic ke kontrole, aby se zcela minimalizovalo riziko, že si do vesmíru odvezou infekci.

Útočiště na oběžné dráze

Kromě toho jsou astronauti dva týdny před startem v izolaci, která má rovněž zabránit infekci. Takto dlouhá izolace by měla stačit i v naprosté většině případů nákazy pandemickou chorobou COVID-19. Můžeme ale předpokládat, že opatření pro zabezpečení zdraví astronautů, kteří poletí na ISS, budou tentokrát obzvláště přísná.

TIP: Nezvaní hosté: Vědci vystopovali nebezpečné bakterie na palubě ISS

Pokud jde o riziko nákazy COVID-19, je v současné době paluba Mezinárodní vesmírné stanice zřejmě jedním z nejbezpečnějších míst a NASA rozhodně hodlá udělat vše, aby to tak i zůstalo. Expedice 63, které má velet americký astronaut Chris Cassidy, by ke stanici měla zamířit už 9. dubna. Je ale samozřejmě otázkou, zda k tomu kvůli neustále se zhoršující situaci s pandemií vůbec dojde.