Hubbleův teleskop rozplétá záhadu protoplanetárního disku v souhvězdí Hydry

Uprostřed souhvězdí Hydry se nachází Slunci podobná hvězda TW Hydrae. Hvězda představuje pro astronomy atraktivní cíl, neboť se nachází relativně nedaleko od nás (leží jen zhruba 175 světelných let od Slunce) a její disk je natočený velmi příhodně k Zemi. Jedná se o mladou hvězdu, jejíž stáří je odhadováno na pouhých 10 milionů let, kterou obepíná protoplanetární disk.

Podivná hra stínů

V roce 2016 vědci objevili v protoplanetárním disku hvězdy podezřelý stín, který podle všeho pochází od vnitřního, mírně nakloněného disku. O pět let později astronomové na novějších snímcích Hubbleova teleskopu identifikovali další stín. Nové zjištění vědce zmátlo – ještě nikdy nic podobného nespatřili.

Porovnání dvou fotografií protoplanetárního disku u hvězdy TW Hydrae z let 2016 a 2021. (foto: NASA, ESA, J. Debes (STScI), CC BY-SA 4.0)

John Debes z operačního střediska pro Hubbleův vesmírný teleskop a Rebecca Nealonová z britské Univerzity ve Warwicku proto nejprve testovali několik teorií, které by dění u hvězdy TW Hydrae vysvětlovalo. Na základě pokročilých počítačových modelů vědci dospěli k závěru, že i druhý stín je dokladem existence dalšího nakloněného disku. Bez zajímavosti není ani náklon obou disků, jenž podle vědců činí pět až sedm stupňů, což je podobný sklon, jaký mají i oběžné dráhy těles vnitřní Sluneční soustavy.

TIP: Jsou protoplanetární disky okolo hvězd vždy ploché?

Nejpravděpodobnějším vysvětlením existence disků je podle badatelů dvojice rodících se planet. Ty se od své centrální hvězdy nacházejí v podobné vzdálenosti, jaká dělí Slunce a Jupiter. Oba disky se pohybují různou rychlostí a hvězdu TW Hydrae obkrouží jednou za 15 let.

Teoreticky by v tomto podivuhodném systému mohla vznikat i třetí planeta – také ve vnějším disku se totiž rýsuje něco, co připomíná mezeru. Pokud by se zde skutečně utvářela planeta, dělila by ji od mateřské hvězdy přibližně dvojnásobná vzdálenost Pluta od Slunce.