Hrůzní sudokopytníci: „Pekelná prasata“ vládla třetihorním ekosystémům

Dinosauři se mohou zdát jako nejobludněji vypadající prehistorická zvířata, ale věřte, že Matka příroda stvořila i další děsivé tvory. Příkladem za všechny budiž rod entelodontů, přezdívaných „pekelná prasata“.

Entelodonti patřili mezi sudokopytníky. Byli ale mnohem hrozivější, než jsou dnešní příslušníci tohoto řádu savců, zahrnujícího velbloudy, žirafy, jeleny nebo prasata. Právě prasatům byli entelodonti do určité míry podobní a vědci se původně domnívali, že jim byli v rámci řádu sudokopytníků blízce příbuzní.

Příbuzenstvo hrochů a kytovců

Nedávný výzkum čínského týmu odborníků, který zveřejnil vědecký časopis Journal of Systematic Palaeontology, ale přináší nový pohled. Entelodonti podle zjištění vědců nepatřili mezi příbuzné prasat, nýbrž k linii sudokopytníků, vedoucí ke skupině Cetancodonta, zahrnující hrochy a kytovce. Jak je vidět, na této skupině si evoluce dala opravdu záležet a vytvořila pozoruhodné formy.

Entelodonti žili zhruba od konce eocénu do středního miocénu, kdy asi před 16 miliony let vyhynuli. Šlo o velké tvory, v mnoha případech šlo o největší živočichy daného ekosystému. Zástupci největších rodů jako byl severoamerický Daeodon vážili téměř tunu a měřili přes dva metry v kohoutku a asi čtyři metry na délku.

TIP: Paleontologové objevili pozůstatky dávného obojživelného předchůdce velryb

Měli velkou, téměř metr dlouhou lebku, na které byly kostěné výrůstky, které entelodontům přidávaly na děsivém vzezření. Lebka byla plná hrozivých tesáků, což původně vedlo vědce k přesvědčení, že entelodonti lovili velké býložravce a byli schopní drtit kosti mršin, podobně jako třeba dnešní hyeny. Detailní studie zubů entelodontů z letošního ledna, kterou zveřejnil odborný časopis Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology, ale ukázala, že ve skutečnosti šlo o všežravce, kteří se nejspíš živili převážně kořeny a plody.