Honosný zámek Schönbrunn sloužil jako letní sídlo habsburských císařů
Téměř každé světové metropoli vévodí architektonická dominanta z klíčové doby tamější historie. A rakouská Vídeň nepředstavuje výjimku: Zámek Schönbrunn platí za jednu z největších atrakcí města, třebaže už víc než sto let neslouží svému původnímu účelu coby císařské letní sídlo.
Opati z kláštera Klosterneuburg mohli ve 14. století jen stěží tušit, že se bude na jejich pozemcích jednou rozkládat rezidence mocného panovníka z rodu Habsburků. Roku 1569 zakoupil císař Maxmilián II. rozsáhlou nivu při březích řeky Vídeňky, kde v té době již stál lovecký zámeček zvaný Katterburg, a nechal kolem něj vybudovat královskou oboru. Císařovna Eleanora Gonzagová si místo zvlášť oblíbila a po smrti svého manžela Ferdinanda II. tam dala postavit palác a zřídit oranžerii. Do poloviny 17. století se pak datuje pojmenování Schöner Brunnen neboli „krásný pramen“, coby upomínka na vodu tryskající nedaleko ze země.
Hostina pro děti
Největší zásluhu na přebudování paláce do dnešní podoby si připsal Leopold I. a jeho dcera Marie Terezie, kteří se inspirovali honosným sídlem ve Versailles a pověřili tehdejší přední architekty, aby se pokusili svým dílem francouzský zámek překonat. Postupně tak vznikl jeden z největších palácových komplexů v Evropě, čítající přes 1 440 pokojů i mimořádně bohaté interiéry vybavené ve stylu rokoka: Dodnes jsou v nich k vidění jedinečné sbírky porcelánu, křišťálové lustry české výroby či orientální miniatury.
Honosně zařízené reprezentativní prostory se v minulosti staly svědky řady mezinárodních jednání předních politiků té doby. Marie Terezie však na zámku hostila nejen své protějšky: V roce 1768 tam například uspořádala slavnostní večeři pro prvních 65 rakouských dětí očkovaných proti pravým neštovicím. Sama přitom plošnou vakcinaci prosazovala, mimo jiné proto, že nemoc ve svých padesáti letech prodělala.
Za mistrovské dílo lze označit i zahrady obklopující Schönbrunn. Císařovnin manžel František I. Štěpán Lotrinský tam začal s chovem exotických zvířat a založil veřejně přístupnou menažerii, z níž se později stala první zoologická zahrada na světě. V proslulou turistickou atrakci se proměnilo rovněž bludiště tvořené dvoumetrovým živým plotem, v jehož zákoutích se nacházejí důmyslně skryté symboly dvanácti znamení zvěrokruhu: Zahradní labyrint se rozkládá na ploše 1 715 metrů čtverečních.
