Hlubiny vesmíru: 10 zásadních faktů o Mléčné dráze (2)

Naše Galaxie neboli Mléčná dráha má tvar plochého disku s průměrem asi 120 tisíc světelných let a s tloušťkou zhruba dva tisíce světelných let. V předchozí části článku jste se například dozvěděli, že má neviditelné halo, že je zkroucená či že může obsahovat až 400 miliard hvězd.

6. Nelze ji zachytit shora 

Mléčnou dráhu pochopitelně nemůžeme fotografovat shora, protože se nacházíme uvnitř galaktického disku, asi 26 000 ly od jeho středu. Svoji galaxii tak pozorujeme pouze „z průřezu“, který známe jako pás Mléčné dráhy táhnoucí se noční oblohou. 

Veškeré nádherné obrazy našeho hvězdného ostrova vznikly buď v mysli umělce, nebo jde o fotografie jiných galaxií, jež považujeme za podobné té naší. Neznamená to však, že nemáme o struktuře Mléčné dráhy žádnou představu. Naopak – s využitím nejrůznějších metod dokážeme mapovat velkorozměrové struktury galaktického disku, především jeho spirální ramena. Astrometrická družice Gaia nám pak již brzy poskytne přesnou statistiku hvězd. 

7. Má ve středu černou díru

Jedná se dokonce o veledíru, s hmotností přesahující čtyři miliony sluncí a s odhadovaným rozměrem 22,5 milionu kilometrů, což odpovídá zhruba polovině vzdálenosti Slunce–Merkur. Obklopuje ji tzv. akreční plynný disk o rozměru asi 1 AU (astronomické jednotky), jehož látka na černou díru padá ve spirále. Astronomové oblast označují jako Sgr A*, tedy rádiový zdroj v souhvězdí Střelce. Rádiové záření představuje také důsledek probíhající akrece. Aktivita komplexu je v současné době poměrně nízká: černá veledíra v centru naší Galaxie zkonzumuje ročně pouhých 10⁻⁸ hmotností Slunce. Vědci však mají indicie, že v minulosti byla mnohem větší. 

8. Je téměř stejně stará jako vesmír

Podle moderních odhadů, zpřesněných zejména díky kosmologické družici Planck, vznikl náš vesmír před 13,80 ± 0,04 miliardy let. Predikované stáří Mléčné dráhy pak činí 13,60 ± 0,80 miliardy let. K nejstarším hvězdám v Galaxii patří stálice shromážděné v kulových hvězdokupách, které se – jak již víme – nacházejí především v galaktickém halu. A právě podle doby zrodu těchto hvězd odhadujeme stáří Mléčné dráhy. 

Vývojové modely předpokládají, že velká část hmoty tvořící dnes Galaxii byla „na místě“ už záhy po vzniku vesmíru, nicméně disk a centrální výduť se zřejmě zformovaly až před 10–12 miliardami let. Mléčná dráha se pak dále obohacovala materiálem, který gravitačně vysála ze svých kolegyň v sousedství. 

9. Patří do nadkupy galaxií v Panně

Galaxie se vesmírem nepohybují osamoceně, ale shlukují se do větších gravitačně vázaných celků. Mléčná dráha tvoří součást tzv. Místní skupiny, jež čítá dalších 53 známých zástupců (nejspíš je jich však mnohem víc), kteří by se vešli do koule o poloměru 10 milionů světelných let. Náš hvězdný ostrov obklopuje 14 satelitních galaxií, přičemž k nejznámějším patří oba Magellanovy oblaky. V těsném sousedství nalezneme Galaxii v Andromedě (M31), rovněž s plejádou satelitů, a o něco dál i Galaxii v Trojúhelníku. 

Místní skupina však tvoří součást ještě většího celku – nadkupy galaxií v Panně –, jež sdružuje přinejmenším stovku podobných galaktických kup. V oblasti o průměru přes 110 milionů světelných let předpokládají astronomové zhruba sto tisíc jednotlivých galaxií s celkovou hmotností 10¹⁵ sluncí. Velké hvězdné ostrovy dostupné amatérským dalekohledům (například M51, M81, M66 nebo NGC 253) náležejí ve většině případů právě do nadkupy v Panně. 

10. Pohybuje se

Ve vesmíru nenajdeme nic, co by zůstávalo v absolutním klidu. I Mléčná dráha se tedy pohybuje. Volba vztažné souřadné soustavy je však v případě takto velkých vzdáleností obtížná. Každopádně vůči referenčnímu systému, který se pojí s mikrovlnným kosmickým pozadím (tj. se zbytkovým zářením po Velkém třesku), se Místní skupina galaxií pohybuje rychlostí asi 600 km/s. 

Mimochodem, nejpřesnějším možným proměřováním pohybů galaxií v rámci Místní skupiny dospěli vědci k nezvratnému závěru, že asi za čtyři miliardy let se Mléčná dráha srazí s Galaxií v Andromedě. Přestože přímé kolize hvězd lze prakticky vyloučit, událost rozhodně promění naše blízké okolí. Obě galaxie postupně splynou a černé veledíry v jejich centrech se nejspíš rovněž spojí v jednu velkou. Její aktivita – tedy rychlost pohlcování okolního materiálu – pak prudce vzroste a zrodí se aktivní galaktické jádro. 

Nepochybně se však přímo srazí některé gigantické molekulové oblaky, přičemž se očekává, že započne další význačná éra tvorby hvězd. Naše Slunce se i s planetami nejspíš odsune dál od centra, a s 12% pravděpodobností by mohlo být dokonce z rodící se obří galaxie vymrštěno. Vzniklý hvězdný ostrov (vědci mu již přezdívají Mléčnomeda) se stane novým gravitačním centrem Místní kupy a ve velmi vzdálené budoucnosti zřejmě postupně spořádá všechny její členy.