Hlavou proti zdi: Námořní bitva v průlivu Surigao 1944 (1)

Po pádu pacifických Mariánských ostrovů v létě 1944 začalo americké velení řešit otázku, jakým směrem se vydat dále. Nakonec padla volba na Filipíny, jejichž dobytí by Japonsko odřízlo od surovinových zdrojů v jihovýchodní Asii. Počátkem října 1944 se proto k Filipínám začala přesouvat americká Třetí a Sedmá flotila, dohromady čítající přes 300 plavidel. Cílem byl záliv Leyte u stejnojmenného ostrova.

Japonský protitah

Ve snaze vylodění překazit Japonci k souostroví vyslali Kombinovanou flotilu, hlavní útočnou sílu císařského námořnictva. Ta čítala asi 70 válečných lodí včetně největších bitevních lodí na světě Jamato a Musaši. Viceadmirál Soemu Tojoda, vrchní velitel Kombinované flotily, své síly rozdělil na tři svazy pojmenované podle směru, ze kterého měly k Leyte postupovat – Severní, Centrální a Jižní. Posledně jmenovaný měl v noci z 24. na 25. října proplout průlivem Surigao – v nejširším místě 30 km širokým hrdlem mezi ostrovy Dinagat a Leyte.

Do čela Jižního svazu Tojoda jmenoval viceadmirála Šódžiho Nišimuru. Ten měl k dispozici dvě bitevní lodě Fusó a Jamaširo, dreadnoughty spuštěné na vodu před první světovou válkou představovaly již silně zastaralá plavidla, ač prošly ve 30. letech modernizací. Doprovázel je těžký křižník Mogami a torpédoborce Mičišio, Asagumo, Jamagumo a Šigure.

Z Bruneje Jižní svaz vyplul 22. října v 15.00 a leytského kotviště měl dosáhnout o tři dny později brzy ráno. Aniž to Nišimura věděl, neplul do průlivu sám. Směřoval k němu totiž i svaz viceadmirála Kijohideho Šimy, sestávající z těžkých křižníků Nači a Ašigara, lehkého křižníku Abukuma a čtyř torpédoborců. 

První úder ze vzduchu

Američané mezitím nezaháleli. Letouny z letadlové lodě USS Enterprise objevily 24. října v 7.54 Nišimurův svaz a v 9.05 na něj zaútočily bombardéry TBF Avenger a SB2C Helldiver. Japonské lodě se bránily silnou protiletadlovou palbou, i přesto Fusó inkasovala dva zásahy; jedna bomba rozpoutala požár na zádi, posádce se jej ale brzy podařilo uhasit. Jamaširo utrpěla jen lehká poškození způsobená blízkými dopady bomb. Američané během náletu ztratili jednu stíhačku.

Hlášení o poloze a kursu Jižního svazu se dostalo k admirálovi Thomasi Kinkaidovi, veliteli Sedmé flotily, majícímu na starosti vzdušnou a palebnou podporu vylodění. Další letecké útoky ale nenásledovaly – admirál Halsey se v čele Třetí flotily nechal oklamat Ozawovým Severním svazem a vyrazil proti němu s naprostou většinou letadlových lodí včetně svazku TF 38.4, do kterého spadala i Enterprise. Kinkaid se tak musel spolehnout na letadla Páté letecké armády operující ze základny Morotai.

Právě ta v 9.30 poprvé odhalila jižně od ostrova Negros Šimovy lodě a o čtyři hodiny později znovu zpozorovala i Nišimurova plavidla. Již odpoledne měl Kinkaid dost informací na to, aby správně odhadl, kam Japonci míří, a odeslal depeši kontradmirálovi Jessemu Oldendorfovi, veliteli operačního svazu TF 77.2. 

Uvítací výbor

Oldendorfův svaz měl na starosti primárně podporu obojživelného výsadku a pro tento účel disponoval mohutnou palebnou silou. Jádro TF 77.2 tvořily starší bitevní lodě West Virginia, Maryland, California, Tennessee, Mississippi a Pennsylvania a dále tři těžké křižníky, dva lehké a 15 torpédoborců; tento počet se ještě zvýšil poté, co Kinkaid pod Oldendorfovo velení přidělil i svaz TF 77.3 kontradmirála Russela Berkeyho v podobě australského křižníku Shropshire, dvou lehkých křižníků a 13 torpédoborců. Po rozpravě s Berkeym se Oldendorf rozhodl bitevní lodě uspořádat do souvislé linie umístěné v severnímústí průlivu.

Pokračování: Hlavou proti zdi: Námořní bitva v průlivu Surigao 1944 (2)

Před nimi pluly křižníky připravené vyrazit do útoku po křídlech, zatímco dále na jih zaujaly pozice torpédoborce rozdělené do několika skupin. Jejich úkolem bylo sevřít Nišimurův svaz do kleští a z obou stran provádět útoky torpédy. Nezávisle na Oldendorfově velení navíc k jižnímu vstupu do průlivu směřovalo 39 torpédových člunů svazu TF 70.2 komandéra Selmana Bowlinga s rozkazy sledovat pohyb nepřítele a poté zaútočit. Aniž by to Nišimura věděl, průliv Surigao se stal smrtící pastí.