Galaktická fontána: Astronomové pozorovali následky gigantických explozí
Detailní pozorování galaxie NGC 4383 odhalilo masivní výtrysk hmoty, který vznikl v důsledku extrémních explozí hvězd v centrální části galaxie.
Galaxie NGC 4383 je součástí kupy galaxií v Panně a patří tedy k těm relativně blízkým. Pozorujeme ji ve vzdálenosti asi 74 milionů světelných let. Mezinárodní tým astronomů, který vedl Adam Watts z Univerzity Západní Austrálie a Mezinárodního centra pro radioastronomický výzkum ICRAR, nedávno tuto galaxii poprvé detailněji prozkoumal. Vědci využili data z programu průzkumu oblohy MAUVE (MUSE and ALMA Unveiling the Virgo Environment) provozovaného Evropskou jižní observatoří.
Během výzkumu astronomové odhalili ohromující výtrysk plynů galaktických rozměrů, jehož šířka je asi 20 tisíc světelných let. Watts s kolegy jsou přesvědčeni, že tentokrát není přímým viníkem supermasivní černá díra dotyčné galaxie. Výtrysk, respektive dvojici protilehlých výtrysků, podle vědců vytvořily výjimečně intenzivní exploze hvězd v centrální oblasti galaxie.
Tyto exploze vyvrhly do kosmického prostoru enormní množství vodíku i těžších chemických prvků. Celkovou hmotu plynu z těchto explozí badatelé odhadují na úctyhodných více než 50 milionů Sluncí. Výtrysky plynů v galaxiích představují zásadní faktor, který určuje, jak intenzivně a jak dlouho dotyčná galaxie produkuje nové hvězdy. Zároveň jsou zodpovědné za „znečištění“ mezihvězdného a mezigalaktického prostoru těžšími chemickými prvky, jejichž atomy pak mohou navěky putovat nezměrnými pustinami vesmíru. Podle vědců je vyvržený plyn poměrně bohatý na těžší chemické prvky a nabízí unikátní možnost sledovat proces mísení vodíku s těmito prvky ve výtrysku. Konkrétně jde o kyslík, dusík, síru a řadu dalších prvků.
