Extrémní teploty v kvazaru ze souhvězdí Panny se vymykají fyzikálním teoriím
Pozorování kvazaru ze souhvězdí Panny vědcům pořádně zamotalo hlavy. Ukazuje se, že teploty v jeho jádře zásadně převyšují teoreticky možné hodnoty
Kvazary jsou zdaleka nejjasnějšími objekty ve vesmíru, mohou produkovat světlo o ekvivalentu 3×1013 svítivosti Slunce a jejich jas může být až 100× vyšší než jas celé Mléčné dráhy. Jsou to objekty z raného období vývoje galaxií a vesmíru.
Tím úplně prvním identifikovaným kvazarem byl v roce 1959 kvazar s označením 3C 273, ze souhvězdí Panny. Jeho absolutní hvězdná velikost odpovídá desítkám biliónů Sluncí, což až padesátkrát převyšuje výkon nejjasnějších galaxií.
Teploty vymykající se fyzikálním teoriím
Ze žhavého a jasného jádra kvazaru 3C 273 se do okolního prostoru uvolňují velmi rychlé výtrysky elektricky nabité hmoty, které jsou zdrojem masivního radiového záření a které mohou dosahovat až do vzdálenosti 200 tisíc světelných let. Strukturu těchto extrémních výtrysků zkoumali vědci z astrofyzikálního ústavu v Bostonu spolu s ruskými kolegy z Lebeděvova fyzikálního ústavu. Zveřejněné závěry týmu vědců se vymykají jakýmkoli teoreticky představitelným fyzikálním procesům uvnitř kvasarů.
V jádru kvazaru 3C 273 panují podle vědců teploty okolo 10 bilionů Kelvinů, což je mnohem více, než se podle dnešních teoretických modelů očekávalo. Vědci si doposud mysleli, že maximem jsou teploty okolo 100 miliard Kelvinů, pak měly nastoupit samoochlazovací fyzikální mechanismy.
TIP: Nejzářivější kvazar ve vesmíru uvolňuje tolik světla jako 350 bilionů Sluncí
Vědci také zjistili, že radiový obraz kvazaru nám rozmazává přítomnost mezihvězdné hmoty v naší Galaxii, konkrétně té její části, která se chová jako turbulentní plazma. Jde o podobný jev, jako kdybychom se dívali na vzdálený objekt například přes chvějící se plamen svíčky.
