Elektrony z magnetického pole Země se zřejmě podílejí na tvorbě lunární vody
Planetární vědci si posvítili na mechanismy, které vedou k produkci vody na Měsíci. Jejich zjištění naznačují možnou souvislost s vysokoenergetickými elektrony z magnetického ohonu Země
Voda, alespoň v podobě jak ji známe ze Země, se na Měsíci sice nevyskytuje. Neznamená to ale, že by na našem souputníkovi chyběla úplně. Je na něm ukrytá v minerálech a na příhodných místech v podobě ledu. Odborníci jsou přesvědčeni, že hlavním zdrojem vody na Měsíci je sluneční vítr, který bičuje lunární povrch a jeho protony reagují s kyslíkem za vzniku vody.
Sluneční vítr ale nemusí být jediným zdrojem. Objevily se i další hypotézy o mechanismech, které by mohly produkovat vodu na Měsíci. Jedna z nich počítá s vysokoenergetickými elektrony, které pocházejí z magnetického pole Země, konkrétně z oblasti zvané magnetický ohon. Jde o protaženou vnější část zemského magnetického pole, která se nachází na straně odvrácené od Slunce.
Elektrony z magnetického ohonu
Na tuto hypotézu se nedávno zaměřil výzkumný tým americké Havajské univerzity, jehož výsledky minulý týden zveřejnil vědecký časopis Nature Astronomy. Planetární vědec Shuai Li a jeho kolegové vycházejí z faktu, že se Měsíc na své dráze kolem Země zdržuje poměrně dlouho, více než čtvrtinu doby svého oběhu, v oblasti magnetického ohonu. Magnetické pole Země v té době odstíní více než 99 procent slunečního větru.
„Tím vlastně vzniká pozoruhodný přírodní experiment, s jehož pomocí je možné studovat tvorbu vody na Měsíci,“ upozorňuje Shuai Li. „Když se Měsíc nachází mimo magnetický ohon, bombarduje ho sluneční vítr. Když je ale uvnitř magnetického ohonu, prakticky žádné protony slunečního větru na něj neproniknou a nemohou tedy vytvářet vodu.“
TIP: Nečekaným zdrojem vody na Měsíci by mohly být horniny podobné vltavínům
Badatelé využili data indické lunární mise Čandraján-1 z let 2008 a 2009, která zahrnují výskyt vody na povrchu Měsíce. Vědci zjistili, že když Měsíc vystoupí z magnetického ohonu Země, opravdu na něm dochází ke zvýšení tvorby vody, jak se čekalo. K jejich překvapení se ale také ukázalo, že když se Měsíc nachází v magnetickém ohonu, vzniká na něm vody jen o málo méně.
Podle vědců jde o jasný důkaz, že sluneční vítr není jediným zdrojem molekul vody na lunárním povrchu. Zároveň to podle nich naznačuje, že významnou roli v tomto procesu hrají vysokoenergetické elektrony z magnetického ohonu Země.
