Dubnovou oblohu ozdobí blízký Merkur, vzdálené galaxie a zákryt Venuše
V dubnu nastanou ideální podmínky pro pozorování Merkuru, k vidění bude ale i zákryt Venuše Měsícem
Čekání na tmu si lze v dubnu zkrátit pozorováním Merkuru – a hledat jej můžeme už krátce po západu Slunce. Jelikož se však jedná o nejmenší a zároveň Slunci nejbližší planetu naší soustavy, je její sledování poněkud problematické: Zejména proto, že se na nebi nikdy příliš nevzdálí od naší denní hvězdy, a vždy se tak více či méně utápí v její oslnivé záři. V polovině dubna ovšem nastávají pro pozorování Merkuru ideální podmínky.
Další nápadné planety budou vidět až po setmění. Jako první se vysoko nad jihovýchodem objeví výrazný žlutobílý Jupiter. Kolem půlnoci se pak nad tentýž obzor vyhoupne i naoranžovělý Mars, jejž bude o půl hodiny později následovat nažloutlý Saturn. Nejjasnější ze všech planet – Venuše – je v dubnu nepozorovatelná, neboť se na nebi nachází příliš blízko ke Slunci. Jinak řečeno, nad horizontem ji zastihnete pouze přes den.
Nebezpečný zákryt
Přesto k ní budou 6. dubna v dopoledních hodinách upírat zrak mnozí pozorovatelé. Na obloze se totiž odehraje zajímavý úkaz – zákryt Venuše Měsícem. Tentokrát však budou pozorovací podmínky skutečně velmi komplikované. Obě tělesa bude od Slunce dělit jen malá úhlová vzdálenost - nebe v jejich okolí bude tudíž zářit natolik intenzivně, že nám téměř znemožní zmíněné objekty zahlédnout.
Dne 10. dubna ve večerních hodinách nás čeká ještě jedno těsné nebeské setkání. Hlavní roli v něm opět sehraje Měsíc, který se tentokrát dostane do blízkosti Aldebaranu, nejjasnější stálice v souhvězdí Býka. V okamžiku západu obou těles za západní obzor je bude na obloze dělit úhlová vzdálenost asi 1°.
Pokud bychom měli vybrat charakteristické objekty jarní, respektive dubnové noční oblohy, pak by šlo zcela jistě o galaxie. Běžné galaxie jsou však bohužel až na pár výjimek natolik slabé a dosahují tak malých úhlových rozměrů, že je bez dalekohledu zkrátka nespatříme. Po galaxiích zkuste pátrat třeba na pomezí souhvězdí Panny a Vlasů Bereniky. Právě tam se totiž rozkládá tzv. kupa galaxií v Panně, jež zahrnuje desítky hvězdných ostrovů dostupných amatérským přístrojům.
Východy a západy Slunce
| Datum | Východ | Západ |
| 1. dubna | 6 h 26 min | 19 h 15 min |
| 15. dubna | 5 h 57 min | 19 h 37 min |
V první polovině dubna se Slunce nachází ve znamení Berana
Fáze, východy a západy Měsíce
| Fáze | Datum | Východ | Západ |
| nov | 7. dubna | 6 h 21 min | 19 h 35 min |
| první čtvrt | 14. dubna | 11 h 52 min | 2 h 15 min |
Planety
Merkur - viditelný v polovině dubna večer nad západem
Venuše - nepozorovatelná
Mars - viditelný po celou noc kromě večera
Jupiter - viditelný po celou noc kromě rána
Saturn - viditelný ve druhé polovině noci
Uran - nepozorovatelný
Neptun - nepozorovatelný
Úkazy na nebi
6. dubna – zákryt Venuše Měsícem na denní obloze, úkaz bude obtížně pozorovatelný
10. dubna – těsné setkání úzkého měsíčního srpku a hvězdy Aldebaran ze souhvězdí Býka na večerní obloze nad západem
Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.
Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno
