Druhý život svatého Václava: Odkaz přemyslovského knížete je živý dodnes

Velmi brzy po Václavově smrti se začal utvářet jeho kult. Magickou sílu světcovy osobnosti a jeho vlivu na široké vrstvy obyvatel využil k prospěchu státu i svému vlastnímu už Boleslav. Jako k patronovi Přemyslovců a postupně i celé země, se k Václavovi přihlásili i další panovníci.

Symbol přemyslovského rodu

Již za vlády knížete Oldřicha (vládl 1012–1033) se Václav objevil na stříbrném denáru. I další čeští vládci šli touto cestou. Nejen na mincích, ale také na pečetích, v rukopisech, v podobě soch i nástěnných maleb a vždy s neodmyslitelným atributem – přilbou. Teprve od 14. století ji nahrazuje knížecí čapka.

Svatý Václav byl jako patron také vzýván vojskem před bitvou, případně se mu připisovalo vítězství. To se stalo ve vítězné bitvě Břetislava I. u Domažlic roku 1040, v bitvě u Chlumce roku 1126 či v nejslavnější bitvě Přemysla II. Otakara u Kressenbrunnu roku 1260. Přihlášení se k odkazu svatého Václava ostatně dokládají již samotná jména řady českých panovníků.

Svatého Václava ve zbroji, s kopím a štítem s orlicí umístil na pečeť Českého království Přemysl Otakar I. (vládl 1197–1230). Počátkem 13. století vzniká též pečeť zemského soudu, kde je Václav umně vyobrazen ve zbroji s opisem v latině: SIGILLVM IUSTICIE TO­CIUS TERRE SANCTI WENCESLAI DUCIS (Pečeť spravedlnosti vší země vévody svatého Václava). Zde tak Václav vystupuje jako záruka, či symbol práva v celé zemi. Podobně se ke konci 13. století světec objevuje i na pečeti Prahy.

Ochránce ve zbroji

Stejně jako jiní svatí i Václav má svoji ustálenou ikonografii, která se v průběhu času měnila jen málo. Hlavní atributy – přilba, meč, štít a kopí – se v různých obměnách a kombinacích objevují prakticky na všech jeho zobrazeních. A některé z nich se přirozeně staly i symboly českého státu a národa. Prakticky od počátku je svatý Václav zobrazován v přilbě, takzvaném šišáku. Dnes přilbu známe ze svatováclavského pokladu, ale zdůrazněme, že čelenka nebo též nánosník k ní byl připojen dodatečně (nejpozději za Boleslava II.) s cílem vytvořit co nejpůsobivější památku na knížete Václava.

Dále Václava vídáme s normanským štítem, mečem a kopím. Tato Boží zbroj, jak ji chápal středověk, měla svůj význam: přilba spasení, meč a kopí Ducha svatého a štít víry. V 11. století se na štítě objevuje černá plamenná orlice, která se rovněž stává atributem svatého Václava, později i symbolem panovníka a české země.

Mezinárodní světec

Věhlas svatého Václava se neomezil pouze na české země. Světec se dočkal zbožné úcty i v zahraničí. Krátce po Václavově smrti se našlo vhodné podhoubí pro jeho kult v Bavorsku, kde vznikly první svatováclavské legendy. Na přelomu 10. a 11. století se již Václavovo jméno objevuje v martyrologiu (seznamu světců) kláštera sv. Jimrama v Řezně.

Velké podpory se dostalo Václavovu kultu od císaře Oty II. (císařem 973–983), neboť Václav představoval typ panovníka-světce, jenž v Říši chyběl. Po přesídlení do Itálie proto Ota II. pověřil mantovského biskupa Gumpolda sepsáním svatováclavské legendy, která zprostředkovala příběh našeho knížete středověké západní Evropě i Kyjevské Rusi na východě. Tam se kult svatého Václava objevil nejpozději za vlády Jaroslava Moudrého (1016–1054), jenž dal roku 1036 pokřtít jednoho ze svých synů jménem Václav (Vjačeslav). V genealogii rodu Rurikovců nacházíme dále v 11. a 12. století hned pět Václavů. To jasně signalizuje vstup svatováclavského kultu na Kyjevskou Rus, kde též legenda o svatém Václavovi posloužila jako vzor pro vznik legend o prvních ruských mučednících Borisovi a Glebovi, bratrech Jaroslava Moudrého.

TIP: Poslední boj knížete Václava: Otazníky kolem skonu legendárního Přemyslovce

Svatý Václav je jediným českým světcem, jehož svátek slaví katolická církev po celém světě. V bazilice svatého Petra v Římě má svůj vlastní oltář a vstoupil rovněž mezi pravoslavné svaté. Značné úctě se těší také v Polsku, což mimo jiné dokládá i sto let starý polský kostel svatého Václava v americkém Chicagu. Avšak nejvíce vešel náš Václav na celém světě do obecného povědomí prostřednictvím anglické vánoční koledy Dobrý král Václav zapsané v 19. století, která vypráví o milosrdenství a zázraku, který Václav vykonal na den svatého Štěpána.

Podporovatel republiky

Důležitou úlohu sehrál odkaz svatého Václava také při utváření samostatného československého státu. Ke svatováclavské tradici se přihlásil prezident T. G. Masaryk u příležitosti Svatováclavského milénia roku 1929, což byl tehdy předpokládaný letopočet Václavovy vraždy: „Sv. Václav byl knížetem míru, ale statečně hájil přemyslovského státu a uhájil. Jeho političtí odpůrcové musili pokračovat v jeho politice; tradice politiky přemyslovské byla již tehdy tak silná a je i nám a budoucím poučením a vodítkem (…) Život a smrt sv. Václava nás učí, že zdravý život národa spočívá na vzdělanosti a mravnosti, na mravnosti posvěcené pravou zbožností.“ Nutno však dodat, že programu první republiky mnohem více vyhovovala doba husitská s Janem Husem a Janem Žižkou v čele.