Druhá polovina ledna: Pohlédněte do tváře kosmického Eskymáka
Druhá polovina ledna láká k pozorování méně známých objektů - pohlédněte do tváře kosmického Eskymáka a prozkoumejte i nedaleké otevřené hvězdokupy
Během druhé poloviny ledna se na obloze naplno objeví výrazná souhvězdí zimního nebe. Jde zejména o tzv. zimní G, které je vytvořeno z několika jasných astronavigačních hvězd nacházejících se v různých souhvězdích.
Nejvýše nad obzorem září hvězda Capella ze souhvězdí Vozky. Nalevo od ní Castor a Pollux, patřící do souhvězdí Blíženců. Směrem na jih (k obzoru) se dostaneme nejprve k Procyonu ze souhvězdí Malého psa a pak k nejjasnější hvězdě na noční obloze - Síriovi ve Velkém psu. Od něho zamíříme na severozápad k namodralému Rigelovi v Orionu. Přibližně na sever od něj se nachází v souhvězdí Býka oranžově zářící obr Aldebaran. Pro poslední hvězdu, tvořící na obloze písmeno G, musíme zpět do Oriona, kde se v jeho rameni nachází další jasná obří načervenalá hvězda Betelgeuse.
Po stopách planetárních mlhovina otevřených hvědokup
S dalekohledem můžete zkusit vyhledat i některé z méně známých skvostů zimní oblohy, třeba planetární mlhovinu Eskymák nebo otevřené hvězdokupy M35 a NGC 2158. Za Eskymákem (NGC 2392) se budete muset vypravit do souhvězdí Blíženců. Při jeho hledání můžete využít jasnou hvězdu Delta Geminorum. Pokud se od ní vydáte směrem na jihovýchod, spatříte ve vzdálenosti asi 2,4° nazelenalou okrouhlou skvrnku. Právě tak vypadá Eskymák v menších dalekohledech.
Dvojici otevřených hvězdokup M35 a NGC 2158 hledejte rovněž v souhvězdí Blíženců, tentokrát ovšem 2,5° severozápadně od stálice Eta Geminorum. Velmi nápadná je otevřená hvězdokupa M35, kterou spatříte na tmavé obloze jako mlhavou skvrnku dokonce i očima. NGC 2158 se nachází 15′ (úhlových minut) od jihozápadního okraje M35. Ačkoliv se v dalekohledu jeví jako menší a slabší, obsahuje výrazně víc hvězd a je také mnohem kompaktnější.
Nápadnější M35 se nachází téměř tři tisíce světelných let daleko a jde o mladou otevřenou hvězdokupu, jež vznikla asi před 150 miliony let. Drobná NGC 2158 je výrazně starší – astronomové se domnívají, že se mohla zformovat před dvěma miliardami let – a oproti M35 leží čtyřikrát dál.
Na lovu bez dalekohledu
Zimní obloha ukrývá řadu objektů vzdáleného vesmíru, které spatříte i bez dalekohledu: třeba Velkou mlhovinu v Orionu (M42), otevřené hvězdokupy Plejády a Hyády v souhvězdí Býka nebo otevřenou hvězdokupu Jesličky v souhvězdí Raka.
Východy a západy Slunce
| Datum | Východ | Západ |
| 15. ledna | 7 h 42 min | 16 h 11 min |
| 31. prosince | 7 h 24 min | 16 h 37 min |
20. ledna v 16:26 SEČ vstupuje Slunce do znamení Vodnáře.
Fáze, východy a západy Měsíce
| Fáze | Datum | Východ | Západ |
| první čtvrt | 17. ledna | 11 h 25 min | 00 h 20 min |
| úplněk | 24. ledna | 17 h 18 min | 7 h 18 min |
Planety
Merkur – nepozorovatelný
Venuše – pozorovatelná na ranní obloze nad jihovýchodem
Mars – pozorovatelný na ranní obloze vysoko nad jihovýchodem
Jupiter – pozorovatelný ve druhé polovině noci
Saturn – pozorovatelný na ranní obloze nad jihovýchodem
Uran – pozorovatelný v první polovině noci v souhvězdí Ryb
Neptun – pozorovatelný večer nízko nad jihozápadem v souhvězdí Vodnáře
Úkazy na nebi
19. ledna – setkání Měsíce a hvězdy Aldebaran ze souhvězdí Býka na noční obloze nad západem
25. ledna – Měsíc nedlouho po svém úplňku dostane do blízkosti jasné astronavigační hvězdy α Leo (Regulus) v souhvězdí Lva
27. ledna – setkání Měsíce a Jupitera na noční obloze
Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.
Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno
