Dětství knížete Václava: Čemu se učil a ke komu měl blízko?
Václav, prvorozený syn knížete Vratislava I., byl předurčen k tomu, aby jednoho dne převzal po svém otci vládu nad přemyslovským knížectvím. Nejasnosti obestírají rok jeho narození i okolnosti dospívání
Všechno, co známe o Václavově dětství a mládí, pochází z legend, oslavujících knížete jako křesťanského mučedníka a světce. Nutno rovněž zdůraznit, že dochované legendy vznikly s časovým odstupem, jsou na sobě závislé a jejich tvůrci se pramálo zajímali o skutečnost, historická data a souvislosti nevyjímaje. Především šlo o zdůrazňování Václavovi svatosti ve všech podobách. A co že se nám tedy dochovalo o Václavově dětství a mládí? Prakticky nic. Jediné, co v sobě může nést jistý prvek historické důvěryhodnosti je zpráva o tom, že Václava vychovávala na hradišti Budeč jeho babička kněžna Ludmila a že po smrti Václavova otce Vratislava v zemi vládla kněžna vdova Drahomíra.
Záhada Václavova narození
Základní otázkou, která může mnohé napovědět, je, kdy se vlastně Václav narodil. Tradičně uváděný rok 907, či v lepším případě 903, nemůže odpovídat realitě. Proti vágním a nepřesným údajům legendistického původu, kdy jsou data vyvozena na základě zpráv o délce života jednotlivých osobností, stojí hmatatelná a vědeckými důkazy podpořená zjištění, dokládající skutečný biologický věk prvních Přemyslovců. Jedná se o antropologicko-lékařský výzkum fyzických ostatků českých knížat, která provedl paleoantropolog Emanuel Vlček ve spolupráci se špičkovými laboratořemi soudního lékařství. Ačkoliv byly některé závěry výzkumů v rozporu s obecně uznávanými daty, lze je považovat za mnohem důvěryhodnější než tendenční hagiografické prameny. Co rozbor kosterních pozůstatků knížete Václava ukázal?
Stav Václavových zubů, lebky a kostry odpovídal věku přibližně čtyřicetiletého muže, což znamená, že kníže Václav se musel narodit někdy mezi lety 895 až 900. Toto zjištění samozřejmě vrhá mnoho nových nejasností na známé události, zejména pak na děje roku 921, kdy zemřel jeho otec a v zemi došlo k bojům o moc mezi prvními dámami rodu.
V soukolí moci
Jak praví legendy, malý Václav se učil Písmu svatému, ostatně podpora křesťanství představovala politickou doktrínu, kterou si Přemyslovci vytyčili. Václav si však také postupně osvojoval znalosti a dovednosti nezbytné pro budoucího vladaře – boj a ovládání zbraní, válečnou taktiku či základy řízení přemyslovské domény.
K roku 915 se datuje skon knížete Spytihněva I. a jeho nástupcem se stal Václavův otec. Stalo se tak v době, kdy se Václav blížil věku pohlavní dospělosti. Dost možná s otcem podnikal výpravy za hranice patrimonia, možná se účastnil prvních bojů a učil se vládnout. Stejnou dobou se v Praze narodil Drahomíře syn Boleslav, nevlastní Václavův bratr. Mohl si Václav k nevlastnímu sourozenci vybudovat nějaký vztah? Pravděpodobně minimální. Byl mezi nimi příliš velký věkový rozdíl. Zatímco se Václav učil vládnout a bojovat, Boleslav se učil chodit a mluvit. Možná si s Boleslavem občas hrál. Ale Drahomířin zájem, tedy prosadit svého syna bez ohledu na ostatní, lze pochopit jako přirozený a lidský. Šance přišla nečekaně brzy.
Když kníže Vratislav roku 921 zahynul, nastal známý boj o moc. Na straně jedné Drahomíra se svými věrnými na pražském hradišti, na straně druhé Ludmila a s ní pravděpodobně i Václav. Legendy vyprávějí, že „nezletilý“ Václav nakonec zůstal na výchovu u Ludmily, zatímco Drahomíra vládla za mladíka jako regentka. Ale pokud ve Václavově hrobě neleží někdo jiný, pak muselo být Václavovi v kritickém roce 921 nejméně dvacet let. To není věk nezletilce neschopného vlády, natož pak ve Václavově případě. O co tedy šlo? Že by pozdější legendy interpretovaly mocenský boj a dočasnou převahu Drahomířiny frakce jako to, že kněžna vládla místo skutečného následníka? Nelze vyloučit, že se Drahomíra pokusila udržet knížecí stolec do doby, než dospěje její vlastní syn Boleslav.
Nepohodlná kněžna
V celé hře o moc hrála klíčovou roli ctihodná Ludmila, toho času patrně nejrespektovanější osoba v zemi, která pevně stála za nárokem svého nejstaršího vnuka a dědice knížecího stolce. Pokud chtěla Drahomíra uspět, musela především odstranit Ludmilu. Ještě téhož roku proto nechala starou kněžnu zlikvidovat. Odstranění Václava mohlo být příliš riskantní, zatím postačovalo, že z cesty byla největší autorita a že Drahomíra pevně držela Prahu.
TIP: Nejstarší česká světice: Proč musela zemřít kněžna Ludmila?
Ve Václavovi se po kruté smrti jemu tak blízké Ludmily jistě mísil smutek, zklamání, vztek i pevné odhodlání. Následujícího roku 922 čteme, že do Čech vpadl bavorský vévoda Arnulf. Mohla v mocenských záležitostech Přemyslovců sehrát tato intervence nějakou roli? Neumíme odpovědět. Faktem ale je, že se Václav nejpozději roku 925 stal knížetem a Drahomíru vyhnal z Prahy.