Dávný předek dnešních keporkaků a plejtváků byl velkým a zuřivým predátorem
Dávná velryba z třetihor byla pořádně velkým a zuřivým oceánským predátorem
Dnešní kosticovci mají namísto zubů v čelistech kostice, s nimž filtrují drobné mořské živočichy. Před 34 miliony let, na sklonku období eocénu, ale žil kosticovec, který v řadě ohledů dnešní kosticovce připomínal. Ten ovšem kostice ještě neměl - jeho tlama byla plná zubů.
Dávný předek dnešních keporkaků a plejtváků dostal jméno Llanocetus denticrenatus a je v tuto chvíli druhým nejstarším známým kosticovcem. Paleontologové mají k dispozici jeho velmi dobře zachovalou lebku, kterou objevili na Seymourově ostrově v Antarktidě. Na nalezené lebce je pěkně vidět, jak byl Llanocetus zubatý.
TIP: Fosilie ze země mrazu: Paleontologové dobývají poklady Antarktidy
Llanocetus denticrenatus nebyl žádný drobeček. Podle výpočtů měril okolo osmi metrů. Všeobecně se přitom doposud předpokládalo, že kytovci se zuby mohou dorůstat do maximálně délky okolo šesti metrů. Vědci jsou si jistí, že se Llanocetus (na rozdíl od dnešních kosticovců) neživil filtrováním mořské vody. S velkou pravděpodobností šlo o velkého a zuřivého predátora třetihorního oceánu.
