Dávný dopad planetky vytvořil na Marsu dvě miliardy sekundárních kráterů
Zhruba kilometr hluboký kráter Corinto je podle vědců zřejmě jedním z nemladších marsovských kráterů svého druhu. Vznikl při dopadu planetky před více než dvěma miliony let a vyvržený materiál vytvořil ohromující množství sekundárních kráterů.
Na první pohled je patrné, že se na povrchu Marsu nachází mnohem více kráterů než na Zemi. Je to hlavně kvůli absenci intenzivního zvětrávání a deskové tektoniky, což jsou síly, které relativně rychle zahlazují většinu kráterů na Zemi. Pokud jde ale o Mars, ne všechny krátery, které tam pozorujeme, vznikly přímo dopadem kosmického tělesa.
Mnohé z marsovských kráterů ve skutečnosti vznikly jako sekundární krátery při dopadu materiálu, který byl vyvržen při nárazu většího objektu. Podle výsledků nedávné studie, kterou mezinárodní tým odborníků prezentoval na 55. Výroční konferenci lunárních a planetárních věd v Texasu, při jednom takovém dopadu vzniklo neuvěřitelných zhruba 2 000 000 000 sekundárních kráterů o průměru přes 10 metrů, které se nacházejí až téměř 2 000 kilometrů od místa původního dopadu.
Nejmladší z velkých impaktů na Marsu
Jedním „zdrojových impaktů“ je kráter Corinto, který se nachází na Elysium Planitia, jen asi 17 stupňů severně od rovníku rudé planety. Badatelé odhadují, že vznikl při dopadu planetky asi před 2,34 miliony let a podle vědců je „na svůj věk“ hodně velký. Krátery této velikosti se na rudé planetě objevují asi jednou za tři miliony let. Autoři studie z toho usuzují, že jde o nejmladší takto velký marsovský kráter.
Kráter Corinto je nápadný svým rozsáhlým „systémem paprsků“, které se od něj šíří na všechny strany. Tyto paprsky ukazují, že při dopadu planetky došlo k vyvržení značného množství materiálu, který pak dopadl zpět na povrch rudé planety, kde vytvořil ohromující množství sekundárních kráterů.
TIP: Bum! Bum! Bác! Jak vznikl trojjediný kráter na Marsu?
Kráter Corinto je hluboký přibližně kilometr a v průměru měří asi 14 kilometrů. Detailní tvar kráteru a jeho okolí naznačují, že planetka dopadla do oblasti pokryté množstvím vodního ledu, pod relativně strmým úhlem cca 30-45 stupňů směrem ze severu. V důsledku toho se většina sekundárních kráterů nachází na jihu, především na jihozápadě od kráteru Corinto.
