Dáma s břitkým jazykem: Kněžna Dašková pomohla Kateřině Veliké na trůn

S velkou ruskou panovnicí sdílela Kateřina Dašková mnohé životní paralely. Jako by se jejich osudy ubíraly jedním směrem a po stejné lince s rozdílem pouhých několika málo let. To, co se zdálo jako osudové přátelství, svazek pevnější než jakákoliv aliance nebo milenecký vztah, však skončilo záhy za podivných okolností! Cesty obou žen se rozdělily.

Veřejně činná osoba

Narodila se v roce 1743 jako Kateřina Romanovna Vorontsová, třetí dcera hraběte a senátora Romana Vorontsova. Pro svou budoucí kariéru veřejně činné osoby a emancipované ženy měla ty nejlepší předpoklady. Její strýc i bratři byli aktivní a úspěšní ve státních službách. Vzdělání se v rodině Vorontsových cenilo velmi vysoko a tak není divu, že i Kateřina dostala příležitost učit se s těmi nejlepšími učiteli.

Byla skutečnou dcerou osvícenství. Už ve velmi raném věku prokázala ohromný talent pro matematiku, její opravdovou zálibou však byla literatura. A to především ta západní a progresivní. Dospívající dívka se obklopila díly Diderota, Voltaira a Montesquieua.  

Přítelkyně budoucí carevny

K osudovému setkání obou Kateřin, které předurčilo budoucnost jejich i celého Ruska, došlo v zimě roku 1761. Kateřina Dašková seděla na širokém okenním parapetu a hleděla do zahrady, za jejímž vysokým plotem tušila ruch ulice. Na klíně měla otevřenou knihu, očima však nebloudila po řádcích. Pohled upírala na otevřenou bránu, kterou dovnitř vjížděl honosný kočár. Zatím ještě netušila, kdo jejich dům poctil návštěvou. 

„Kateřino, pojď přivítat našeho hosta!” narušil její rozjímání matčin hlas. Kateřina sebou trhla, uhladila záhyby šatů a rozběhla se k přijímacímu pokoji. A tam stála ona: sebejistá v každém pohybu, pohled jejích očí byl něžný a přitom jaksi neúprosný. Každé její gesto svědčilo o tom, že si je velmi dobře vědoma svého okolí, ale hlavně své úlohy, jejíž závažnost vycítila už teď. Byla vysoká a krásná. S ní jako by do pokoje vešla ušlechtilost a moudrost.

„To je ona,“ pomyslela si Kateřina, když se před návštěvnicí, která byla její jmenovkyní, ukláněla, „ona nás zachrání!“ Kateřina Dašková byla okouzlena a také přesvědčena, že osvícená panovnice může absolutismus posunout do zcela jiných poloh. Že možná právě a jenom carevna Kateřina vyvede Rusko ze stínu minulosti a učiní z něj velmoc. V té chvíli se rozhodla: bude ji následovat kamkoliv!

Na ruském dvoře

Netrvalo dlouho a pohledné a bystré dívky si všiml ruský dvůr. Možná si sama manželka následníka trůnu vzpomněla na sečtělé děvče, s nímž se kdysi dobře pobavila o knihách. Možná se zvěst o její inteligenci dostala v pravý čas k těm pravým lidem. Kateřina začala každopádně do paláce docházet čím dál častěji. V té době ještě Kateřina Vorontsová netušila, že právě ona významným dílem přispěje k tomu, aby na trůn usedla žena, s níž sdílela nejen ambice, ale i touhu měnit společnost v duchu pokrokových myšlenek francouzských a německých filosofů. 

Ještě než dosáhla šestnáctého roku, provdala se Kateřina za prince Michaila Ivanoviče Daškova, významného ruského šlechtice, jehož rodina svůj původ odvozovala od nejstarší ruské vládnoucí dynastie Rurikovců. Kateřina, dívka na prahu dospělosti, žila v romantickém světě okouzlujících literárních postav a tak, když se jednou vracela z návštěvy příbuzných a objevil se před ní pohledný a charizmatický mladík, zcela jeho kouzlu podlehla a ihned se do něj zamilovala. Krátce nato se vdala a porodila syna a dceru. S manželem se pak odstěhovala do Moskvy a teprve tady se naučila rusky, aby se dorozuměla i s jeho rodinou. 

Palácový převrat

V roce 1762 došlo v Sankt-Petěrburgu k puči. Ambiciózní manželka ruského cara mířila výš, než jen na post matky budoucích vládců. O spravování země, kterou přijala za svou a jejíž jazyk se také dokonale naučila, měla zcela jiné představy, než její trochu infantilní manžel, který dokonale ztělesňoval stereotyp neschopného a zhýčkaného vládce zcela odtrženého od reality běž-ného dne, a hlavně od života obyčejných lidí. Petra III. se zkrátka bylo třeba zbavit. Právě on totiž stál velkým plánům budoucí panovnice v cestě. Obě Kateřiny se rozhodly jednat!

Zosnovaly plán, na jehož konci byl Petr uvězněn a nakonec zabit. Kateřina Veliká i Kateřina Malá se převlékly za muže a tajně navštívily vojenské jednotky, které se zavázaly vzpouru proti carovi podpořit. Vítězství bylo na dosah. Dvě ženy změnily historii a připravily pro Rusko zcela nevídanou budoucnost.

Puč sice proběhl tak, jak měl, ale ne zcela podle představ Kateřiny Daškové. Ta se převratu nejen účastnila, ale podle svých slov v něm sehrála klíčovou, ba přímo vůdčí úlohu! V té době jí bylo pouhých devatenáct let! Když se ale Kateřina Veliká dostala k moci, všechny zásluhy své přítelkyni popřela. Vztahy mezi nimi se fatálně zhoršily.

Kateřina Dašková ale vždycky měla na paměti především Rusko a blaho národa, který toužila obrodit vzděláním a západními myšlenkami, které by rozproudily stojaté vody ruského intelektuálního života. A tak, přestože se situace v politické sféře nevyvíjela podle plánů, které pokrokoví šlechtici společně spřádali, zůstávala carevně věrná. 

TIP: Carevna Kateřina II. a Grigorij Potěmkin: Milenci na čas, přátelé navždy

S čím se ale Kateřina smířit nedokázala, byl výběr mužů, kterými se mladá carevna obklopovala. Veřejně jimi opovrhovala a označovala je za hanbu Ruska i za ukázku carevnina nevkusu. Vztahy obou žen se pomalu dostávaly pod bod mrazu, což vyvrcholilo žádostí Daškové o výjezd do zahraničí. Carevna souhlasila. Zbavila se tak hlasité kritičky, ale o přítelkyni nepřišla. Možná, že právě vzdálenost a Kateřinina neutuchající loajalita zachránily jejich vztah, který tak zůstal po zbytek jejich života velmi korektní.