Curtiss H-75A: Americký stroj ve službách řady států

S letectvím je za druhé světové války významněji spojeno pouze několik letadel americké konstrukce. Ze stíhaček jde především o Curtiss H-75A. Naši letci se s tímto strojem setkali během své služby ve francouzském Armée de l'Air na přelomu let 1939/1940. Během německé ofenzivy na jaře 1940 v jeho kabinách dosáhli nemalých úspěchů v bojích proti přesile Luftwaffe.

Vývoj zahájil konstrukční tým firmy Curtiss v roce 1934. Nový typ dostal podobu jednomotorového jednomístného samonosného dolnoplošníku s celokovovou konstrukcí, krytou kabinou a zatahovacím podvozkem. Prototyp vzlétl v dubnu 1935 a po četných úpravách se dostal do sériové výroby. Pro USAAC bylo v letech 1937–1939 vyrobeno 213 letadel. Typ se široce exportoval, celkem v letech 1937–1941 Curtiss prodal do zahraničí 753 exemplářů různých verzí. Dalších nejméně 25 strojů bylo v licenci postaveno (či sestaveno z Curtissem dodaných komponentů) v Argentině a Indii.

Curtiss H-75A1

• Rozpětí: 11,37 m
• Délka: 8,79 m
• Vzletová hmotnost: 2 680 kg
• Max. rychlost: 486,5 km/h
• Dostup: 9 700 m
• Dolet: 1 470 km
• Pohonná jednotka: 1× hvězdicový Pratt & Whitney R-1830 SCG Twin Wasp o 708 kW
• Výzbroj: 4× 7,5mm kulomet
• Osádka: 1 muž
• Uživatelé (všechny verze): Argentina, Brazílie, Čína, Finsko, Francie, Jihoafrická unie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Írán, Peru, Portugalsko, Thajsko, USA, Velká Británie

Mateřská firma letouny zahraničním zákazníkům nabízela ve dvou základních provedeních. Početněji byly zastoupeny výkonnější varianty se zatahovacím podvozkem, poháněné motory Pratt & Whitney R-1830 TwinWasp a Wright GR-1820 Cyclone. Většina z nich nesla tovární označení H-75-A. Právě tato provedení zakoupila jako H-75A také Francie. Curtiss úspěšně vyvážel také stroje v jednodušší odlehčené variantě s pevným podvozkem (Model 75H, 75M, 75N a 75O). Stroje jednoduššího provedení byly poháněny motory Wright GR-1820 Cyclone.