Čtyřnozí mazlíčci nad zlato: Leningradské kočky během německé blokády

Když přijde na přetřes zvířecí pomoc ve válce, většinou se zmiňují psi, koně či holubi. Kočky mnozí považují za samostatné a nepoddajné solitéry, kteří se ve válečném úsilí příliš využít nedají. Avšak přesto bychom našli případy, kdy tato „gaučová šelmička“ dokázala pomoci lidem zvládnout problém s krysami, které se rychle množí právě ve válkách.

Kočky na talíři

Vedle kocoura Simona, jenž za hubení této zvěře na britské lodi Amethyst dokonce obdržel v roce 1949 Medaili Marie Dickinové (zvířecí obdobu Viktoriina kříže), musíme připomenout „hrdinství“ tisíců koček, které zachraňovaly krysami zaplavený Leningrad.

Poté, co se město ocitlo na podzim 1941 v obklíčení a začaly docházet zásoby, lidé produkovali prakticky minimální odpad z potravin. A protože právě tím se krysy živily především, přišly tak o svůj hlavní zdroj obživy. Lidé ve městě pojídali i veškerá zvířata a na pekáči často končily právě i kočky, čímž hlodavcům ubýval jejich přirozený nepřítel. Kočka se vzápětí stala mimořádně žádaným (a nedostatkovým) artiklem; během roku 1942 prakticky ve městě vymizela. A žádná metoda hubení škůdců (trávení, střelba, rozjíždění auty či tanky) nebyla dostatečně účinná.

Hnědošedá vlna

Počty hladových hlodavců se tak zmnohonásobily a zamořily prakticky celý Leningrad. Další faktor, jenž přispíval k jejich množení, byla skutečnost, že mrtví obyvatelé města se často ani nepohřbívali a krysy na jejich tělech hodovaly. Byly stále agresivnější a braly útokem nejen zásoby potravin, ale ožíraly dokonce i polomrtvé lidi. Bylo jich tolik, že jich byly k vidění celé kolony, které vypadaly jako hnědošedá vlna.

Když se taková kolona vydala k řece, aby se napojila, ozývalo se varování též z reproduktorů, aby jim šli lidé raději z cesty. Krysy rovněž šířily různé nemoci, a aby nedošlo k propuknutí nějaké epidemie, padlo rozhodnutí do města na Něvě poslat tisíce koček. Jakmile došlo k částečnému prolomení blokády, přijely z Jaroslavi po železnici vlaky plné těchto šelem.

Zvířátka ze Sibiře

Většina ze zhruba 5 000 dovezených mazlíčků pocházela ze Sibiře a jednalo se – jak už název domoviny naznačuje – o druh velmi odolný vůči chladu. Část jich byla určena pro strategickou infrastrukturu; vedle skladů potravin šlo i například o muzea a galerie, které se oprávněně obávaly poškození exponátů. Další koťata byla určena pro civilisty, ale ti si je museli koupit za 500 rublů; za tuto sumu se dalo pořídit asi deset bochníků chleba.

TIP: Velkoměsto v obležení: Jak vypadala blokáda Leningradu (1)

Přestože se šelmy ihned daly do práce, na krysy zdaleka nestačily. Po úplném prolomení blokády tak s transporty přijeli další mazlíčkové, kteří už se s „šedým nepřítelem“ dokázali vypořádat. Že město na jejich příspěvek k boji s krysami a potkany nezapomnělo, svědčí nenápadné pomníčky v ulicích věnované právě kočkám.