Čtveřice plochozemců mohla na vlastní oči spatřit nezapadající slunce na Antarktidě
Coloradský pastor vzal na cestu do Antarktidy čtyři zastánce teorie o ploché Zemi, aby se na vlastní oči přesvědčili, že se zde skutečně nenachází žádná ledová stěna a že zde v létě slunce nezapadá za obzor.
Expedice nazvané „Poslední experiment“ se kromě pastora Willa Duffyho a čtyř zastánců zeměkoule, zúčastnila čtveřice prominentních plochozemců – vesměs lidí, kteří jsou aktivními šiřiteli teorie o ploché Zemi.
Plochozemci si na výpravu, která vyšla na 35 000 dolarů na osobu (náklady hradila společnost specializující se na poskytování logistické podpory, letecké dopravy a vedení expedic pro ty, kteří se vydávají do vnitrozemí Antarktidy) přivezli vlastní experimenty a celý průběh byl vysílán živě přes internet díky připojení přes síť Starlink.
Předposlední experiment
Pastor Duffy se na svou misi vzorně připravil a podařilo se mu konfrontovat plochozemce s řadou předsudečných výtek. Vyvrátil tak například tvrzení, že se na Antarktidu není možné dostat letadlem, že jde o předtočený nebo upravovaný materiál (během experimentu komunikoval s lidmi, kteří sledovali živý přenos), nebo že i když se jim podaří na Antarktidu dostat, NASA vytvoří umělou oblačnost a nebude možné pozorovat Slunce.
A jak celý „Poslední experiment“ dopadl? Žádný ze zastánců teorie o ploché Zemi svůj postoj zásadním způsobem nezměnil. Přiznali sice, že slunce se nad Antarktidou skutečně pohybuje přesně tak, jak jeho pohyb popisují modely geoidní zeměkoule s nakloněnou rotační osou, nicméně za důkaz kulatosti Země to nepovažují.
Nejznámější plochozemec výpravy Jeran Campanella sice přiznal, že v otázce nezapadajícího slunce se mýlil, své příznivce ale jen vyzval, aby si sami odpověděli, zda tento fakt něco pro teorii o ploché Zemi znamená či nikoliv. V podobném duchu se vyjádřil i další populární plochozemec Austin Whitsitt. Zdá se, že „Poslední experiment“ nebyl ani zdaleka skutečně posledním.
