Astronomové promítli na oblohu spoustu čar a kružnic: Hrají důležitou roli při sestavování souřadnicových systémů, které lze použít pro popis polohy nebeských objektů. Některé souřadnicové čáry představují projekci („prodloužení“) geografických souřadnic na hvězdnou oblohu. Patří mezi ně i nebeský rovník, tedy průsečnice roviny zemského rovníku s myšlenou nebeskou sférou. Je důležitý pro tzv. rovníkové souřadnice, jichž rozlišujeme dokonce dva druhy.
Naproti tomu ekliptika odpovídá rovině oběhu Země kolem Slunce. Do ní se nám pak na obloze promítá pozice Slunce, takže ekliptika představuje myšlenou čáru, po níž se na nebi pohybuje střed slunečního kotouče. Kružnice nebeského rovníku a ekliptiky se přitom protínají ve dvou bodech. Označujeme je jako vzestupný a sestupný uzel a sluneční kotouč se v nich nachází ve dnech rovnodenností: Průchod vzestupným uzlem předznamenává nástup teplejší poloviny roku, průchod sestupným uzlem naopak té chladnější.
