Co dělá osamělost s lidským tělem? Vědci odhalili biologické souvislosti
Člověk je tvor společenský, a jak se opakovaně ukazuje, vztahy s ostatními lidmi mají velký vliv na naši celkovou pohodu. Vědci dokonce osamělost spojují s horším zdravotním stavem a rizikem předčasného úmrtí. A nyní zřejmě konečně odhalili souvislosti.
Mezi způsoby, jak rozpoznat biologické mechanismy, patří zkoumání proteinů cirkulujících v krvi. Jejich produkci řídí naše geny a zmíněné molekuly hrají nepostradatelnou roli ve správném fungování lidského těla. Právě na bílkoviny se proto zaměřil mezinárodní tým vědců, ve snaze přijít na kloub negativnímu vlivu osamělosti na fyzické i duševní zdraví.
Samota, nebo izolace?
Badatelé zkoumali proteomy, tedy soubory proteinů produkovaných jedním organismem. Získali je ze vzorků krve, jež britské biobance poskytlo přes 42 tisíc dobrovolníků ve věku od 40 do 69 let. Vědcům to následně umožnilo zjistit, které proteiny se ve vyšší míře vyskytují u osob sociálně izolovaných či osamělých – a jak dané bílkoviny souvisejí s horším zdravotním stavem.
Zároveň odborníci vypočítali skóre sociální izolace a osamělosti jednotlivců. První pojem představuje objektivní měřítko založené například na tom, zda člověk žije sám, jak často se stýká s ostatními a jestli se účastní společenských aktivit. Osamělost naproti tomu odráží subjektivní pocit dotyčného.
Choroby i mrtvice
Odborníci nejprve analyzovali proteomy na základě faktorů, jako je věk, pohlaví či socioekonomické zázemí. Zjistili tak, že 175 proteinů souvisí se sociální izolací a 26 s osamělostí, zároveň se však značně překrývají. Mnohé ze sledovaných bílkovin přitom tělo produkuje v důsledku zánětu, virové infekce či jako součást imunitní reakce a vědci je rovněž spojují s výskytem kardiovaskulárních chorob, cukrovky druhého typu, mrtvice a s předčasným úmrtím.
Nakonec tým zkoumal příčinnou souvislost mezi sociální izolací a osamělostí na jedné straně a „rizikovými“ proteiny na straně druhé. Podařilo se tak identifikovat pětici konkrétních bílkovin, jejichž množství v důsledku osamělosti narůstá.
Problém roste
Mezi proteiny, jež se vlivem osamělosti tvoří ve vyšší míře, patří i tzv. ADM. Předchozí studie ukázaly, že se uvedená bílkovina zapojuje do regulace stresových a sociálních hormonů včetně oxytocinu, který pomáhá snižovat stres a zlepšovat náladu. Badatelé rovněž odhalili silnou souvislost mezi vyšší hladinou ADM a menším objemem některých mozkových center, mimo jiné oblasti zpracovávající emoční a sociální procesy. Větší množství ADM se rovněž spojuje se zvýšeným rizikem předčasného úmrtí.
Další protein, ASGR1, pak souvisí s vyšší hladinou cholesterolu a větší hrozbou kardiovaskulárních chorob. Ostatní identifikované bílkoviny hrají roli například při vzniku inzulinové rezistence, aterosklerózy či při rozvoji rakoviny. Uvedená zjištění podle vědců potvrzují význam společenských kontaktů pro udržení dobré fyzické i duševní kondice. Pocit osamělosti přitom udává stále víc lidí všech věkových kategorií. Světová zdravotnická organizace proto sociální izolaci a osamělost označila za globální problém veřejného zdraví.
