Podle současné kosmologie se začaly galaxie rodit v gravitačně zkolabovaných strukturách temné hmoty. Do těchto center přitahovala gravitace i baryonickou („obyčejnou“) hmotu, načež se zformovaly zárodky dnešních hvězdných ostrovů. Postupně se pak spojovaly do větších celků v epizodách galaktického kanibalismu, až vznikly galaxie současných velikostí.
Pokud jde o černé veledíry, předpokládá se, že se jejich zárodky utvářely brzy po zrodu galaxií. V centrech galaktických „embryí“ panovaly nejspíš vhodné podmínky pro vznik hmotných hvězd, které pak během několika stovek milionů let ukončily svůj jaderný vývoj, explodovaly jako supernovy a zanechaly po sobě hvězdné černé díry. Ty se poté vzájemně slučovaly v hustém prostředí galaktických center, a vznikly tak černé díry s hmotnostmi tisíců sluncí. I ty se dál spojovaly během srážek galaxií, při nichž docházelo rovněž k nasávání značného množství plynu a snad i stálic z center hvězdných ostrovů pod horizont událostí. Tímto způsobem se postupně zformovaly černé veledíry o hmotnostech milionů sluncí.
Oba typy objektů jsou tedy nevyhnutelně „geneticky“ spojeny; z hlediska časové posloupnosti však podle současných představ galaxie „vedou“.
