Chytřejší, než se zdál: Tyrannosaurus rex měl stejně výkonný mozek jako pavián

Specialistka na strukturu mozku Suzana Herculano-Houzelová z americké Vanderbiltovy univerzity nedávno porovnala strukturu mozku tyranosaura, jak ji známe z fosilních nálezů jeho lebek, s mozky dnešních ptáků a savců. Výsledky její studie zveřejnil časopis Journal Of Comparative Neurology.

Chytrý jako tyrannosaurus

Měkké tkáně se obvykle ve fosilním materiálu nenajdou, zvlášť pokud jde o organismy, které žily před desítkami milionů let. Suzana Herculano-Houzelová ale využila toho, že tyranosauři jsou teropodní dinosauři, takže jsou docela příbuzní dnešním ptákům. Na fosilní lebky tyranosaurů proto aplikovala fylogenetické a statistické metody, díky nimž odhadla množství neuronů, které mohl mít tyranosaurus v mozku. Podle vědkyně měl (nebo mohl mít) Tyrannosaurus rex obdobný počet mozkových neuronů jako moderní primáti, například paviáni. 

Podle jejích výpočtů šlo zhruba o 3 miliardy telencefalických neuronů, což je o půl miliardy víc, než kolik má současný dospělý pavián. Je to sice stále o poznání méně než v případě šimpanzů (kolem 6 miliard neuronů), i tak se ale jedná o naprosto neočekávané číslo. Kapacita mozku obřího brachiosaura by podle jejích výpočtů odpovídala mozkům dnešních kosmanů. Z toho, co víme, mohl tyranosaurus žít asi 40 let. Pokud nějaký živočich žije tak dlouho a má tak velký mozek, je podle vědkyně velmi snadno představitelné, že nasbírá spoustu zkušeností a také dovedností.

Pokud bychom tezi renomované neurovědkyně přijali, zřejmě by to znamenalo, že tyranosauři i další obří teropodi byli velmi schopnými a kompetentními predátory s neobvykle vyvinutými kognitivními schopnostmi a inteligencí na úrovni dnešních společenských opic.

Statistické mámení

Ne všichni vědci ale závěry neurovědkyně Houzelové přijímají bez výhrad. Podle paleobiologa Kai Caspara z Duisbursko-Essenské univerzity připomíná mozková morfologie Tyrannosaura rexe spíše krokodýly než ptáky. Caspar také poukazuje na skutečnost, že se morfologie mozků u předchůdců moderních ptáků vyvinula až po jejich evoluční odluce od dinosaurů a je tak podle něj možné, že právě tato zásadní změna ovlivnila také to, jakým způsobem se měnil počet neuronů v ptačích mozcích.

TIP: Kdo nosí v hlavě největší mozek? Ty největší mohou vážit až sedm kilogramů 

Ani prostý počet neuronů nemůže být podle Caspara kritériem pro podobnosti v chování nebo stupeň inteligence. Například křepelky a karetky novoguinejské mají podobný počet mozkových neuronů, přesto u nich nejsou zřejmé žádné kognitivní podobnosti. Krkavci mají menší počet mozkových neuronů než paviáni, přesto je ptáci v různých kognitivních úkolech předčí. A konečně – známé jsou také vnitrodruhové rozdíly – výzkumy například ukazují, že muži mají přibližně o 16 % více kortikálních neuronů než ženy. Přesto nepozorujeme žádné rozdíly v kognitivních schopnostech mužů a žen.