Chilský teleskop pořídil doposud nejostřejší snímek nejhmotnější známé hvězdy
Astronomové pořídili doposud nejostřejší snímek nejhmotnější známé hvězdy. Pozorování mimo jiné ukázalo, že tyto obří hvězdy jsou ve skutečnosti zřejmě méně hmotné, než jsme si doposud mysleli.
Hvězda s označením R136a1 se nachází ve hvězdokupě R136, ve středu mlhoviny Tarantule, v blízké trpasličí galaxii Velkém Magellanově oblaku, ve vzdálenosti asi 163 tisíc světelných let od nás. Za nicneříkajícím kódovým označením se skrývá nejhmotnější a také nejzářivější známá hvězda ve vesmíru. Vzhledem k její blízkosti a dostupnosti pro pozemské přístroje určitě nebude rekordmanem celého vesmíru. Zároveň se ale svou hmotností nachází blízko teoretické hranice pro hmotnost hvězd, takže výrazně hmotnější hvězdy už ve vesmíru nejspíš nebudou.
Vlevo snímek oblasti s hvězdou R136a1 ze zařízení Zorro na Gemini South, vpravo stejný snímek z Hubbleova dalekohledu. (foto: NOIRLab/NSF/AURA, J. da Silva/Spaceengine, CC BY-SA 4.0)
Tým odborníků, který vedl astronom Venu M. Kalari z amerického výzkumného centra NOIRLab, pořídil doposud nejostřejší snímek této rekordní hvězdy, pro někoho možná překvapivě pomocí pozemního teleskopu, konkrétně 8,1metrového teleskopu Gemini South, který pracuje na hoře Cerro Pachón v Chile. Klíčovou roli v pozorování hvězdy R136a1 přitom sehrálo pokročilé zobrazovací zařízení Zorro, které je součástí teleskopu Gemini South.
Nejtěžší hvězda "zeštíhlela"
Nová pozorování hvězdy R136a1 přinesla řadu cenných informací. Například vyšlo najevo, že rekordní hvězda není až tak hmotná, jak jsme si doposud mysleli. Původní odhady počítaly s ohromující hmotností 250 až 320 Sluncí. Snímky zařízení Zorro ale odhalily, že hvězda R136a1 je méně jasná, než se zdálo. Vzhledem k tomu, že hmotnost hvězdy se odvozuje od její svítivosti, mají vědci za to, že hmotnost této hvězdy je „pouhých“ 170 až 230 Sluncí. Přesto ale R136a1 zůstává nejhmotnější známou hvězdou ve známém vesmíru.
Pokud bychom ve Sluneční soustavě nahradili Slunce hvězdou R136a1, obrovská hmotnost hvězdy by díky gravitaci zkrátila délku pozemského roku na tři týdny (místo 365 dnů) a Země by byla vystavena extrémnímu ultrafialovému záření, které by z ní učinilo neobyvatelnou planetu.
TIP: Která ze známých hvězd je největší?
Snížení odhadů hmotnosti hvězdy R136a1 není jen tak a čerstvá zjištění mají překvapivě dalekosáhlé důsledky. Vedou totiž ke zpochybnění odhadů hmotností dalších velmi hmotných hvězd, které rovněž mohou být lehčí, než si myslíme. To zase znamená, že jsou zřejmě ve vesmíru vzácnější extrémní supernovy „párové nestability“, čili exploze nejvíce hmotných hvězd, při kterých by měly vznikat těžké chemické prvky.
