Čechoslováci ve Francii 1940: Obrana na Grand Morin

Ve Francii se počátkem roku 1940 zformovala československá pěší divize, ale ve chvíli německého vpádu se formace pořád ještě cvičila a dozbrojovala, takže se nasazení dočkaly jen dva pěší pluky a některé menší jednotky. Příslušníci pěšího pluku 1 cestou na frontu viděli rozklad francouzské armády i panický útěk civilistů. Zatímco oni sami postupovali vpřed do svých postavení, proti nim se valily ve zmatku vojáci nejrůznějších jednotek, kteří považovali válku za prohranou a odhazovali své zbraně. I přes tyto zmatky dorazily čs. jednotky 13. června k městečku Coulommiers ležícímu východně od Paříže.

Čára obrany vedla podél řeky Grand Morin, kde se také začali vojáci v přidělených sektorech okamžitě zakopávat. Měli sice málo střeliva a chyběly jim ruční granáty a minometné náboje, ale jejich morálka byla vysoká. Dobře vybudovaná obranná postavení kryla křížová palba kulometů. I když Čechoslováci neměli k dispozici ostnatý drát a miny, překročit řeku za dne a z chodu představovalo pro Němce velký problém. Velitel čs. jednotky plukovník Jan Kratochvíl proto očekával noční útok. S příchodem tmy skutečně německá pěchota zkusila řeku překonat na člunech a vorech, což se na několika místech skutečně podařilo.

Čechoslováci nedůrazný útok odrazili a nepřátelské předsunuté jednotky zahnali zpět. Sice se nejednalo o příliš velké střetnutí, vojáky přesto překvapilo, když francouzské velení vydalo před půlnocí rozkaz k ústupu. Tehdy ještě netušili, že nepřítel v jiných úsecích zahnal spojenecké jednotky na ústup a jim samotným hrozí obklíčení. Příslušníky 1. pluku čekal namáhavý ústup, během nějž se stali terčem náletů střemhlavých bombardérů Luftwaffe. O tři dny později se pak dostali u města Gien ještě jednou do boje s postupujícími Němci, které dokázali na čas zastavit. Tou dobou již ale byl osud Francie dávno zpečetěn a českoslovenští vojáci se snažili co nejrychleji buď demobilizovat, nebo uprchnout do Velké Británie.