Čechoslováci ve Francii 1940: Josef Vopálecký v akci i bez padáku
Francii pomáhali bránit také českoslovenští vojáci. Zatímco nasazení pozemních jednotek mělo spíše epizodní charakter, letci bojovali dlouhodobě a mnozí z nich zaznamenali zajímavé úspěchy
Ve stejný den (3. června 1940), kdy František Peřina bojoval nad Remeší, zaútočil bombardovací svaz Dornierů Do 17 na letiště u Etampes, kde měla základnu stíhací skupina GCD I/55. Těsně předtím než začaly dopadat pumy na vzletovou dráhu, se podařilo vzlétnout stíhačce MS.406 pilotované štábním rotmistrem Josefem Vopáleckým. Útočící nepřátelské letouny měl na dosah a ihned začal po jednom z bombardérů pálit.
Němečtí střelci ale nebyli žádní nováčci a podařilo se jim zasáhnout při opakovaném útoku osamocenou stíhačku do motoru. Ten okamžitě vysadil a začal hořet. Pilot si před startem nestihl ani vzít padák a stejně se nacházel příliš nízko na seskok, proto mu nezbylo než okamžitě nouzově přistát. Letoun se těsně nad zemí zamotal do telegrafních drátů a skončil v zahradách nedaleko Etampes. Stíhačka po dopadu vzplanula, ale Vopálecký naštěstí včas utekl, i když už na něm hořela i letecká kombinéza.
Pád letadla neušel pozornosti obyvatel, kteří se shromáždili kolem vraku a kvůli lámané francouzštině dokonce považovali zraněného pilota za Němce. Nakonec se vše vysvětlilo a v narychlo sehnaném automobilu jej dopravili do nemocnice, kde se pak léčil z utrpěných popálenin. Po francouzské kapitulaci se mu podařilo odplout z Bordeaux spolu s dalšími piloty do Velké Británie, kde vstoupil do RAF a bojoval v řadách 310. stíhací i několika dalších perutí.
