Byzantské mince jsou nečekaným historickým dokladem exploze supernovy
Mince pocházející ze samotného závěru vlády byzantského císaře Konstantina IX. Monomacha jsou zřejmě prvním historickým záznamem supernovy SN 1054 z křesťanských zemí
V létě roku 1054 explodovala ve vzdálenosti asi 6 500 světelných let v souhvězdí Býka supernova. Dnes se v této oblasti Mléčné dráhy nachází proslulá Krabí mlhovina, uvnitř které se divoce točí pulsar. Pro pozemské pozorovatele to byla jedna z největších událostí za celá staletí.
O této supernově, kterou dnes známe pod jménem SN 1054, máme řadu historických dokladů. Doposud ale všechny pocházely pouze od „východních“ učenců a pozorovatelů, především od Číňanů, Japonců a Arabů. Západní historické prameny o tomto jevu téměř úplně mlčí. Na pozoruhodnou výjimku narazil se svými kolegy Miroslav Filipović z australské Univerzity Western Sydney, při studiu byzantských mincí.
Mince se supernovou
Badatelé si všimli, že na speciální edici mincí vydávaných za vlády byzantského císaře Konstantina IX. Monomacha, označované odborníky jako „třída IV.“, jsou na rozdíl od předešlých mincí tohoto císaře znázorněny dvě nápadné hvězdy. Mince „třídy IV.“ se zřejmě razily mezi létem 1054 a jarem 1055, což bylo v samotném závěru třináctileté vlády tohoto císaře.
Mince z doby vlády císaře Konstantina IX. Šipky ukazují dvojici hvězd. (foto: European Journal of Science and Theology, Miroslav D. Filipović, CC BY 4.0)
Filipović a jeho spolupracovníci si také všimli, že u různých mincí tohoto typu, kterých se jim podařilo po celém světě prostudovat celkem 36, se velikost znázorněných hvězd mění. Podle badatelů jde o záznam astronomického pozorování, související s postupným pohasínáním exploze supernovy. Druhou znázorněnou hvězdou je nejspíš Venuše.
TIP: Vědci rekonstruují historii kosmických jevů ze starobylých textů
Proč neznáme z křesťanských zemí Západu více pozorování supernovy SN 1054? Západ se v té době stále ještě příliš nevzpamatoval z pádu Římské říše a naprostého rozkladu její západní části. Byla to doba strachu a intelektuálního temna. Tehdejší vzdělanci se zřejmě báli upozorňovat na jakékoliv změny, natož na nebesích, která měla být stvořena jako perfektní a neměnná. Riskovali by přinejmenším vyobcování z církve a možná i krutou smrt.
