Astronomové pozorovali doposud nejvzdálenější rychlý radiový záblesk
Astronomové zachytili výtrysk radiových vln trvající méně než milisekundu. Tento takzvaný rychlý rádiový záblesk je nejvzdálenější, jaký jsme zatím pozorovali.
Zdrojem zachyceného rychlého rádiového záblesku označovaného jako FRB 20220610A je podle vědců galaxie vzdálená osm miliard světelných let od nás. Záblesk zachytil v červnu minulého roku australský radioteleskop ASKAP, jeho zdroj pak vědci identifikovali díky dalekohledu VLT Evropské jižní observatoře.
„Pomocí ASKAPu jsme byli schopni přesně určit, odkud záblesk přišel,“ přibližuje Stuart Ryder, astronom z Macquarie University v Austrálii a jeden z hlavních autorů nové studie. „Následně jsme použili dalekohled VLT, abychom pátrali po jeho domovské galaxii. Ukázalo se, že je starší a vzdálenější než kterýkoli jiný známý zdroj rychlých radiových emisí, a pravděpodobně leží v malé skupině splývajících galaxií.“
Vedle značné vzdálenosti vědce zaujala i jeho „síla“ – záblesk podle nich patří mezi ty nejenergičtější – během zlomku sekundy uvolnil tolik energie, kolik Slunce vyrobí za 30 let.
Energetické vážení
Objev je pro vědce zajímavý i v jiném ohledu. Ukazuje se, že rychlé rádiové záblesky by mohly sloužit k měření „chybějící hmoty“ mezi galaxiemi, a tedy k novému způsobu jak „vážit vesmír“.
Současné metody odhadu hmoty ve vesmíru dávají rozporuplné výsledky a občas nesouhlasí se standardním kosmologickým modelem. „Když sečteme množství normální hmoty ve vesmíru – atomů, ze kterých jsme složeni i my – zjistíme, že o něco víc než polovina toho, co by dnes mělo být a co bychom měli pozorovat, chybí,“ vysvětluje Ryan Shannon, profesor na Swinburne University of Technology v Austrálii. „Myslíme si, že se chybějící hmota skrývá v prostoru mezi galaxiemi, ale je tak horká a řídká, že je nemožné ji vidět pomocí běžných metod.“
„Rychlé radiové záblesky jsou na tento ionizovaný materiál citlivé. I v prostoru, který je téměř dokonale prázdný, „vidí“ každý elektron, což nám umožňuje měřit množství hmoty mezi galaxiemi,“ vysvětluje Shannon a dodává: „Zatím sice stále nevíme, jak tyto obrovské záblesky energie vznikají, naše práce ale potvrzuje, že rychlé rádiové záblesky jsou ve vesmíru běžné a že je můžeme využít pro měření hmoty mezi galaxiemi a lépe tak porozumět struktuře vesmíru.“
TIP: Vylepšený radioteleskop Westerbrook loví rychlé rádiové záblesky
Rekordní záznam záblesku FRB 20220610A nemusí vydržet dlouho. Brzy budou mít totiž astronomové k dispozici prostředky pro detekci ještě starších a vzdálenějších záblesků. Na Mezinárodní observatoři SKAO (Square Kilometre Array Observatory) v současnosti vznikají dvě pole radioteleskopů v Jižní Africe a v Austrálii, které budou schopny měřit tisíce rychlých rádiových záblesků, včetně těch hodně vzdálených a nepozorovatelných pro současné přístroje.
