Astronomové poprvé zachytili polární záře na Neptunu
Astronomové poprvé pořídili přímé snímky polárních září na Neptunu. Dosud byla existence těchto září pouze předpokládaná na základě nepřímých důkazů.
Na rozdíl od Země, Jupiteru či Saturnu, kde se polární záře objevují převážně v polárních oblastech kvůli relativně dobře zarovnaným magnetickým pólům, má Neptun výrazně vychýlené a nesymetrické magnetické pole. Díky tomu se jeho záře objevují i v nečekaných místech, například ve středních zeměpisných šířkách.
Potvrzují to nová pozorování Vesmírného teleskopu Jamese Webba, které vůbec poprvé odhalují doposud pouze předpokládané polární záře na tomto ledovém obru. Pozorování byla umožněna přístrojem NIRSpec (Near-Infrared Spectrograph) dalekohledu JWST, který analyzuje světlo emitované nebo absorbované vesmírnými objekty.
Neptun v novém světle
NIRSpec přinesl detailní snímky ionosféry Neptunu – vrstvy atmosféry, kde polární záře vznikají. V datech byla objevena emise iontu trihydrogen kationtu (H₃⁺), což je zásadní indikátor aurorální aktivity na plynných obrech. Tento iont byl dříve detekován na Jupiteru, Saturnu a Uranu, jeho přímé pozorování na Neptunu se ale podařilo potvrdit až nyní.
Dalším významným zjištěním je výrazný pokles teploty v horní části atmosféry Neptunu. Tu jako poslední zaznamenala sonda Voyager 2 během svého průletu v roce 1989. Teplota se podle nových zjištění v roce 2023 pohybovala jen na polovině hodnot, které naměřila sonda Voyager 2. Právě ohromující pokles teploty mohl podle vědců přispět k až doposud neúspěšnému pozorování neptunských polárních září. Nižší teplota totiž znamená méně energetických částic a slabší emise světla, což snižuje viditelnost tohoto jevu.
Astronomové plánují další pozorování Neptunu pomocí JWST s cílem lépe pochopit tento vzdálený ledový svět a jeho atmosférické procesy. Výzkum také potvrzuje důležitost infračervených přístrojů pro budoucí mise k Uranu a Neptunu.
