Astronomové objevili značné množství aminokyseliny v mladé hvězdné porodnici

Tryptofan je jednou ze vzácnějších aminokyselin, které patří mezi proteinogenní, čili takové, z nichž se skládají proteiny v živých organismech. K biologicky významným derivátům tryptofanu patří neurotransmiter serotonin, kyselina nikotinová (vitamín B3) nebo třeba hormon podílející se na regulaci cirkadiálních rytmů melatonin. Právě tuto organickou látku, a to v impozantním množství, vystopovali astronomové v blízké hvězdné porodnici označované jako molekulární mračno Perseus (Perseus Molecular Complex).

Susana Iglesias-Grothová ze španělského Astrofyzikálního institutu Kanárských ostrovů použila starší data dnes již vysloužilého infračerveného vesmírného teleskopu Spitzer a odhalila značné množství tryptofanu v soustavě IC 348, která je součástí zmíněné hvězdné porodnice v souhvězdí Persea. Tato oblast je od nás vzdálená přibližně 1 000 světelných let a její stáří vědci odhadují na dva miliony let. Výsledky výzkumu astrofyzičky Grothové nedávno publikoval odborný časopis Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Tryptofan ve vesmíru

Molekuly tryptofanu vytvářejí v infračervené oblasti záření jeden z nejbohatších vzorů spektrálních čar ze všech podobných látek. Proto se tryptofan stal významným kandidátem při pátrání po složitějších organických látkách v rozsáhlé databázi spektroskopických pozorování infrateleskopu Spitzer.

Iglesias-Grothová z pozorování rovněž odvodila, že molekuly tryptofanu v soustavě IC 348 mají teplotu kolem 7 °C. Badatelka přitom již dříve odhalila, že v této soustavě mají stejnou teplotu i molekuly vody a vodíku. Domnívá se, že IC 348 nebude výjimkou, a že bychom spektrální čáry související s tryptofanem mohli nalézt i v záření z dalších podobných mladých hvězdných systémů.

TIP: Mladé hvězdy obklopují ohromná množství organických látek

„Důkaz přítomnosti tryptofanu v oblasti Perseus Molecular Complex by mohl povzbudit pátrání po dalších aminokyselinách v této části vesmíru i v jiných hvězdných porodnicích,“ věří Iglesias-Grothová. „Rýsuje se před námi vzrušující možnost, že tyto základní stavební prvky proteinů jsou ve skutečnosti běžné a hojné v kosmickém plynu a prachu, z něhož vznikají nové hvězdy a planety. Vznik života by tím pádem mohl být snazší.“