Americký dron MQ-1 Predator: Vytrvalý nebeský dravec

K prvnímu použití dálkově řízených letounů došlo už za první světové války. K realizaci bezpilotních vzdušných dopravních prostředků (UAV), které lze ovládat na tisíce kilometrů daleko, však bylo zapotřebí pokroku v elektronice a satelitní technologii. Na počátku 90. let přišla americká firma General Atomics s průzkumným strojem Predator RQ-1, který vstoupil do služeb CIA a amerického letectva v roce 1995. Základní obsluhu predatoru tvoří pilot, který řídí letadlo a velí misi, dále operátor senzorů a zbraní a v případě potřeby také koordinátor. 

S dálkovým ovladačem

Ovládání probíhá z pozemní základny pomocí přímého nebo satelitního datového spojení. Dron se osvědčil v operačním nasazení například nad bývalou Jugoslávií a na přelomu tisíciletí vznikla i ozbrojená verze označovaná jako MQ-1. Ta může nést pod křídly protizemní i protiletadlové řízené střely. Ozbrojená varianta byla zařazena v roce 2002 a sloužila nad Irákem a Afghánistánem. V roce 2018 americké letectvo stroj vyřadilo, nahradil jej vylepšený MQ-9 Reaper též od společnosti General Atomics.

Části stroje

1. Dvoulistá tlačná vrtule
2. Ventilátor chlazení motoru
3. Čtyřválcový přeplňovaný motor Rotaxo914F
4. Závěsník pro řízené střely
5. Víceúčelová komunikační anténa
6. Všesměrová anténa
7. Radiostanice ARC-210
8. Odpovídač identifikačního systému APX-100
9. Primární satelitní spojení
10.  Víceúčelový optoelektronický, termovizní a laserový systém AN/AAS-52 umožňuje pozorování, sledování a rozpoznávání cílů na velké vzdálenosti a jejich označování
11. Přední kamera

---

Čtěte také:

Vzdušní dravci: Turecké bojové drony Bayraktar a TAI Anka

Intenzivní boje v okolí syrského Idlíbu i současná ruská agrese na Ukrajině ukazují, že Turecko patří mezi zdatné výrobce a uživatele bezpilotních bojových letounů. Stroje Bayraktar a...