Implantáty s upravenými buňkami dávkují léčivo při revmatoidní artritidě
Geneticky editované lidské buňky mohou převzít roli detektoru zánětu a uvolňovat léčivo přímo do kloubů pacientů s revmatoidní artritidou
Revmatoidní artritida je autoimunitní onemocnění, při němž imunitní systém útočí na vlastní tkáně v kloubech. Výsledkem jsou obtížně léčitelné záněty, které mohou poškodit chrupavku i kost a vyvolat dlouhodobé poškození zdraví. Jen v USA tato choroba ztrpčuje život asi 1,3 milionu lidí. K léčbě nejčastěji lékaři používají injekce nebo infuze protizánětlivých látek, které ale mohou mít závažné vedlejší účinky, obzvláště při dlouhodobém užívání ve velkých dávkách.
Problémem je, že účinné látky pro léčbu revmatoidní artritidy nezůstávají dostatečně dlouho v místě zánětu. Američtí odborníci z Washington University in St. Louis proto vymysleli implantáty s vylepšenými buňkami, které fungují jako detektory zánětu. Pomocí genetického editoru CRISPR/Cas9 změnili genom buněk chrupavky tak, že v přítomnosti zánětu uvolňují látku, která omezuje zánět v kloubu.
TIP: Léčba štírem: Látka ze štířího jedu pomáhá léčit revmatickou artritidu
Badatelé vytvořili malý implantát, který pak vložili pod kůži myší s uměle vyvolanou revmatoidní artritidou. Geneticky upravené buňky pak byly schopné zůstat v těle myši po dlouhou dobu funkční a produkovat protizánětlivou látku. Taková léčba by podstatně snížila vedlejší účinky dlouhodobě podávaných protizánětlivých léků. Od pokusů na myších ke komerčnímu léku čeká na vědce ještě velmi dlouhá cesta. Jde ale o slibný přístup, který by v budoucnosti mohl pomoci mnoha pacientům.
