Impérium na Moravě: Římský vojenský tábor vznikl i na moravském Mušově

Kdo pojede autem přes vodní nádrž Nové Mlýny, uvidí malý kostelíček, který jakoby pohádkově vystupuje z vodní hladiny. Je to jediný pozůstatek ze středověké obce Mušov, který zatopila Dyje při stavbě přehrady v roce 1987. Ačkoliv tato typická jihomoravská vesnice už asi navždy spočívá pod vodní hladinou, Mušov navždy zůstane důležitým místem českých starověkých dějin. Právě zde, na nedalekém vrchu Hradisko (dříve Burgstall), stával ve 2. století n. l. římský vojenský tábor. 

O Markomanech a jiných potížích

Jsme v době, kdy pustošivé vpády germánských kmenů na území jednotlivých římských provincií působí římskému impériu nemalé problémy. Jednalo se především o kmen Markomanů. Ti, utlačováni jinými severogermánskými kmeny, se opakovaně v letech 166 – 172 a  177 – 180 pokoušeli překročit hranice provincie a dostat se do Panonie. V té době je římským vládcem „císař filosof“ Marcus Aurelius který to jako panovník celého impéria rozhodně neměl lehké. V této době byla římská říše ohrožována v západních i východních provinciích zároveň! 

Tato povstání se jim sice podařilo jakž takž potlačit, o to více se však vyhrotila situace se severogermány. Výbojné kmeny Markomanů, Kvádrů a Sarmantů vycítily, že Řím je předchozími boji vyčerpán, a snažily se této nové výhody využít. S jídlem roste chuť a s nečinností impéria zase germánská drzost. Římané museli časem neodvratně zasáhnout. Marcu Aureliovi nezbylo nic jiného, než na chvilku odložit filosoficko-politické svazky stranou a vyzkoušet si politiku jinými prostředky. Vytáhl tedy na sever a svůj vojenský tábor spolu se zbytkem římské armády rozbili na území dnešní Vídně. Tábor Vindobona se stal jednou ze základen dolnodunajsko římské hranice. Odtud Aureliovy legie podnikaly výpady proti zmíněným markomanským kmenům. 

Kromě toho každá stálá armáda pro svoje fungování potřebuje také opevněné základny a tábory pro vojsko v poli. Ty slouží pro bezpečné přenocování, skladování nezbytného vybavení a proviantu či k zabezpečení klíčových zásobovacích komunikací. A právě jedním takovým táborem se stalo Hradisko u Mušova. 

Opěrný bod na Moravě 

Podle archeologických výzkumů se tady nacházela mohutná vojenská základna, která zahrnovala jak prostory pro legionáře, tak pro velení a samozřejmě i lázně s podpodlažním vytápěním. Tábor obklopovalo palisádové opevnění, doplněné o pozorovací věže, pravděpodobně se tam nacházela i nemocnice. Nechyběl ani okrsek dílen, zajišťujících opravu poškozené výstroje legionářů. Na cihlách, které byly nalezeny v areálu, se dochovalo označení „X. legie Germina Pia Fidelis“, což dosvědčuje, že jejich hlavním táborem byla zmíněná Vindobona. Římané začali mušovskou pevnost budovat po svém vpádu v roce 172 n. l.  ale už po osmi letech tábor zase opustili. „Hlavní stan“ císaře Marca Aurelia totiž zasáhla morová epidemie, která osudná i pro samotného císaře. 

TIP: Pompeje u vídeňských bran: Gladiátorská škola Carnuntum nedaleko českých hranic

Otázkou zůstává, zda Marcus Aurelius chtěl, aby na území dnešní jižní Moravy byla vytvořena nová provincie. Oficiální severní okraj římského impéria končil na jižním toku Dunaje. Jeho geografické vymezení určoval Limes Romanus. Na vhodných místech této hranice budovali Římané vojenské tábory. Ty však měly i civilní poslání, neboť v nich se odehrával také obchod s „barbary“. Opevnění severní hranice bylo dlouhé asi 382 km (táhlo se mezi dnešním Kolínem nad Rýnem a Regensburgem). Právě tato část byla také nejblíže Moravě, což by podporovalo domněnku rozšíření imperiálního území o novou provincii.