Hubbleův dalekohled prozkoumal historicky první objevený kvazar
Stále velmi užitečný Hubbleův dalekohled odhalil zajímavé objekty v bezprostřední blízkosti vůbec prvního kvazaru, který vědci objevili.
Vědci před více než 60 lety zjistili, že se vesmíru vyskytují zvláštní objekty, které ve viditelném světle vypadají trochu jako hvězda, ve skutečnosti ale jde o velmi vzdálené a velmi energetické zdroje záření. Tehdy jsme se poprvé setkali s kvazary, o nichž dnes již víme, že jde o mimořádně aktivní centra vzdálených galaxií.
Jako úplně první byl tehdy identifikován kvazar s označením 3C 273, což je aktivní jádro obří eliptické galaxie v souhvězdí Panny, vzdálené asi 2,4 miliardy světelných let. Zároveň jde o nejzářivější kvazar ve viditelné oblasti na obloze. Právě na tento kvazar zacílili Hubbleův dalekohled Bin Ren z francouzské Univerzity Azurového pobřeží a jeho kolegové. Výsledky zajímavých pozorování zveřejnil odborný časopis Astronomy & Astrophysics.
Průzkum kvazaru
Hubble detailně prostudoval bezprostřední okolí tohoto „historického“ kvazaru a podle Rena objevil spoustu divných věcí. „Nalezli jsme několik mračen různé velikosti,“ uvádí Ren. „Vyskytuje se tam i záhadná filamentární struktura ve tvaru písmene L. Tohle všechno tam pozorujeme do vzdálenosti 16 tisíc světelných let od supermasivní černé díry kvazaru.“
Zatím není jasné, co přesně astronomové vlastně našli. Mohou to být objekty malé satelitní galaxie v těsné blízkosti supermasivní černé díry, které drásá gravitační síla. Kusy těchto galaxií mohou být pohlcovány černou dírou a pohánějí neuvěřitelně výkonný „motor“ kvazaru.
Kvazar 3C 273 září tak extrémně, že kdyby byl od nás vzdálený pár desítek světelných let, byl by na naší obloze jasný jako Slunce. Operátoři Hubbleova dalekohledu museli využít spektrograf STIS (Space Telescope Imaging Spectrograph) jako koronograf a zaclonit s jeho pomocí intenzivní záři kvazaru, aby Hubble mohl zobrazit jeho blízké okolí.
Vědci mimo jiné získali vzácný pohled na extragalaktický proud materiálu táhnoucí se 300 000 světelných let daleko, který vychází z kvasaru a pohybuje se téměř rychlostí světla. Srovnání dat z koronografu STIS s 22 let starými snímky ukázalo, že rychlost výtrysku roste se zvětšující se vzdáleností od centrální černé díry.
