Hrdinové z obleženého Leningradu (1): Ze zajatce partizánským velitelem

U Leningradu bojovaly statisíce vojáků obou stran, kteří prožívali peklo bitvy různými způsoby. Zatímco někteří v těžké zkoušce morálně selhali, jiní se
odhodlali k výjimečným činům…

19.01.2021 - Miroslav Mašek



Leningradské noviny po válce otiskly příběh rudoarmějce Omelčenka (křestní jméno tisk nezmínil), který se po odloučení od jednotky stal partyzánem. Ať už tento muž opravdu žil, nebo šlo o výplod propagandy, článek věrně vystihl typický průběh vzniku guerillových skupin v oblasti.

Nahý do zajetí

Omelčenko se v srpnu 1941 ocitl v zajetí. Němci jej svlékli a poslali do nedaleké vesnice, kde si zřídili velitelství. Důstojník nevěřil, že by se nahý vězeň pokusil o útěk, a tak se Omelčenko vydal na cestu bez eskorty – okolí koneckonců hlídalo několik snajperů.

Nepřítel však rudoarmějce podcenil – jakmile kolona tanků zvířila prach, využil snížené viditelnosti a vrhl se do příkopu u cesty. Chvílemi se plížil, pak běžel a nakonec se v křoví ukryl do soumraku. Okolními lesy bloudil pět dnů, než se zhroutil hladem a vyčerpáním. Šestého dne nalezl zuboženého Omelčenka starý muž. Když zjistil, že má před sebou vojáka, požádal jej o pomoc.

Zatopit Němcům!

Jeho vesnici vypálil nepřítel a rolník toužil po pomstě. Z celé obce přežil jen on, tři chlapci a dvě ženy. Omelčenko souhlasil, že civilistům poskytne výcvik v guerillových taktikách, avšak po zotavení se hodlal vrátit k armádě. V dalších dnech se skupinka rozrostla na 11 lidí a jedna z žen Omelčenka ošetřila. Brzo nabral dost sil, aby se mohl pustit do práce. Zprvu měli partyzáni jen dvě pušky nalezené v polích. Poté zastihli na opuštěné farmě tři spící Němce, bleskově je sprovodili ze světa a rozmnožili svůj arzenál o tři pušky i několik granátů.

TIP: Velkoměsto v obležení: Jak vypadala blokáda Leningradu

O týden později Omelčenko ukořistil kulomet, s jehož pomocí skupina zajala náklaďák plný výbušnin – a ty zase posloužily při likvidaci dvou mostů. Odvážný partyzán se opakovaně chystal odejít zpět k regulérní jednotce, ale vždy se naskytla nová příležitost Němcům zatopit – a bez jeho plánovacích schopností by odbojáři neměli šanci uspět. Koncem září 1941 se rozhodl setrvat se stále rostoucí skupinou, dokud válka neskončí, a po mnoha střetech se dožil jejího konce.

Hrdinové z obleženého Leningradu


Další články v sekci