Horu Sedmi barev nenajdete v průvodcích, nabízí ale úchvatnou podívanou

Hora Sedmi barev (Cerro de los Siete Colores) leží v argentinském údolí Quebrada de Humahuaca a je vidět už zdaleka. Část hory je cihlově červená, část je ve vrstvách pruhovaná od odstínu hnědé po zelenou. Přestože hora patří mezi celosvětově známá místa a je zapsaná i ve Fondu světového dědictví UNESCO, příliš mnoho turistů ji nenavštěvuje. Většina cestovatelských průvodců ji totiž ignoruje. Hora leží zhruba 25 kilometrů od městečka Humahuaca a vede k ní jen nezpevněná cestička. 

Místo samozřejmě láká i geology. Výpravy se tu střídají už desítky let, přesto se doposud nepodařilo rozluštit záhadu, proč zrovna zde hrají horniny všemi barvami.

Sedmibarevná hádanka

Jisté je, že podloží je bohaté na měď, železo, síru nebo mangan, podobné koncentrace lze ale najít i jinde. Část vědců přepokládá, že zde došlo k unikátnímu jevu, kdy se setkaly dávné usazeniny ze dna moře s nánosy ze sladkovodního jezera nebo řeky. Umělecké dílo završil miliony let trvající proces sopečné činnosti a zvětrávání.

TIP: Národní park Uluru-Kata Tjuta: Rudá pýcha Austrálie

Zvláštní je, že každá z vrstev je jinak stará. Nejmladší vrstvou je podle vědců zemitě hnědá. Tvoří ji horniny s vysokým obsahem manganu a její stáří odhadují na 1 až 2 miliony let. Růžovou a načervenalou vrstvu tvoří převážně železité a křemičitanové horniny a její věk je 3 až 4 miliony let. Fialovou, světle hnědou a žlutou vrstvu tvoří vápenaté pískovce s vysokým obsahem síry a olova. Jejich věk je podle geologů 80 až 90 milionů let. Nejsvětlejší části vznikly před 400 miliony let a tvoří je různé druhy vápenců. Nejstarší vrstvou, s odhadovaným stářím 600 milionů let, je nazelenalá část složená z břidlic s vysokým obsahem mědi a jílových fylitických břidlic.