Henna jako lék: Starověké barvivo by mohlo uzdravovat zjizvená játra
Z rostliny, která se po tisíciletí používá hlavně k barvení vlasů a zdobení těla, by se díky moderní vědě mohl stát lék, jenž dokáže zvrátit zjizvení jater.
Henovník bílý (Lawsonia inermis) je vzhledem jen málo atraktivní rostlina horkých tropických savan, které se nejlépe daří při teplotách nad 35 °C. Přesto jej lidé v mnoha zemích pěstují ve velkém. Poskytuje totiž hennu, směs převážně červených pigmentů, které se od pradávna používají ke krášlení a zdobení.
Henovník bílý nachází ale uplatnění i jako léčivá rostlina. Pomáhá při problémech s vlasy a s kůží, má antibakteriální a antiseptické účinky, a také se používal jako protijed nebo afrodiziakum. Japonský výzkumný tým navíc nedávno zjistil, že by se henna mohla uplatnit jako velmi moderní lék pro pacienty s poškozenými játry.
Medicína z tropických savan
Když jsou játra vystavená chronickému poškození, například toxinům, virům nebo alkoholismu, může se na nich objevit zjizvená tkáň. Ta vzniká když stresované jaterní buňky vyprodukují hodně kolagenu, který pak tvoří jizvy. Vzniká fibróza jater, ze které (pokud není léčená) se může vyvinout nebezpečná cirhóza jater. Navíc momentálně neexistuje žádný lék, který by uměl tento proces přímo zastavit nebo zvrátit.
Japonští výzkumníci z Osacké metropolitní univerzity nedávno otestovali na laboratorně pěstovaných lidských buněčných kulturách 1 880 chemických sloučenin, aby zjistili, která z nich umí snížit aktivitu genu COL1A2, zodpovědného za tvorbu kolagenu. Zpočátku se jako nadějná ukazovala látka lapachol z kůry jihoamerického stromu lapačo (Handroanthus impetiginosus), ještě lépe si ale vedla látka lawsone pocházející právě z henovníku. Lawsone se ukázala nejen jako účinná, ale také jako mnohem méně toxická.
Testy na myších a lidských buněčných kulturách ukázaly, že látka lawsone snižuje hladiny αSMA a kolagenu – tedy klíčových markerů aktivace jizevnatých buněk, zvyšuje množství proteinu CYGB, který chrání buňky před oxidačním stresem, blokuje bílkoviny HSP47 a TIMP1, jež podporují tvorbu vaziva a oslabuje signální dráhu YAP, známou tím, že spouští aktivaci jaterních hvězdicových buněk (známých také jako Itovy buňky), které hrají důležitou roli při regeneraci a poškození jaterní tkáně.
V pokusech na myších lawsone výrazně snížila ukládání kolagenu v játrech, zlepšila výsledky jaterních testů a pod mikroskopem byly játra viditelně zdravější. Podrobnosti vědci popisují ve studii, zveřejněné v odborném časopisu Biomedicine & Pharmacotherapy.
Přestože se výsledky experimentů japonských vědců jeví jako velmi slibné, sami autoři upozorňují, že jde zatím jen o výzkum v laboratorní fázi. Mechanismus, jak přesně lawsone způsobuje rozklad YAP, zatím není jasný a je také třeba zjistit, jak látku bezpečně dopravit přímo do jaterních hvězdicových buněk, aby nepoškozovala jiné tkáně.
