Globální teplota zřejmě poprvé přesáhla o dva stupně předindustriální průměr

Globální změna klimatu postupuje už řadu let, letošní rok ale klimatology opravdu zneklidňuje. Průběh teplot i dalších parametrů totiž nápadně vybočuje i z „oteplovacího trendu“ posledních let. Dokládá to i nedávný rekord, který ohlásilo Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) a jeho Služba pro klimatickou změnu Copernicus (C3S).

Podle předběžných údajů souboru klimatických dat ERA5, který vytvořili ECMWF a C3S, překročila v pátek 17. listopadu globální teplota planety poprvé významnou psychologickou hranici 2 °C nad průměr tzv. předindustriální éry. Globální teplota v tento den byla o 2,06 °C vyšší než v letech 1850 až 1900. Překročení předindustriálního průměru zaznamenali odborníci i v sobotu 18. listopadu.

„Náš odhad je, že šlo o první den, kdy byla globální teplota o více než dva stupně Celsia nad úrovní z 1850-1900,“ napsala Sam Burgessová, zástupkyně ředitele služby C3S na sociální síti X (dříve Twitter). Odchylka od průměru z let 1991 až 2020 podle ní dosáhla 1,17 stupně, což by bylo nejvíce od zavedení tohoto srovnání. 

O 2 °C teplejší svět

Jde samozřejmě o předběžná data a srovnání s lety 1850-1900 je problematické, protože dnes měříme teplotu úplně jinými prostředky. Ani potvrzení naměřených hodnot nemusí znamenat nic zásadního – jde o údaj za jediný den. Abychom mohli plně posoudit dopady klimatických změn, musíme uvažovat v horizontu let, desetiletí a dlouhodobých trendů. Až následující roky tak mohou potvrdit, zda šlo o zásadní moment, nebo o krátkodobou výchylku globálního klimatu. Pro nemalou část odborníků jde ale o důležitý údaj, který si zaslouží naši pozornost.

Pokud se teplota na Zemi udrží trvale o více než 2 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí, bude to mít dramatický dopad na životní prostředí a život všech obyvatel planety. O 2 °C teplejší svět bude téměř jistě znamenat konec pro 99 % světových korálových útesů a pravděpodobně také zaznamenáme podstatně větší úbytek hmyzu – podle kvalifikovaných odhadů by se mohlo jednat o úbytek až 16 procent rostlin a 8 procent obratlovců, ve srovnání s oteplením o 1,5 °C, které si jako cíl vytkla Pařížská dohoda o klimatu z roku 2015.

TIP: 38 °C za polárním kruhem: V sibiřském Verchojansku padl teplotní rekord Arktidy

Letošní rok bohužel sbírá jeden klimatický rekord za druhým – 3. červenec se stal nejteplejším dnem v historii měření, rekord vydržel ale jen jeden a nejteplejším dnem v historii měření je tak letošní 4. červenec. Teplota v tento den překonala o téměř 1 °C průměr teplot z let 1979-2000. Vše navíc nasvědčuje tomu, že celý rok 2023 bude klimaticky rekordním a vyhlídky na rok příští nejsou při současném vývoji o nic povzbudivější.